Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Inteligentní plán

Vesmír 90, 116, 2011/2
 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 254, 2011/5

Článek profesora Jiřího Váchy mne velmi zaujal. Je nejen projevem autorovy odvahy hlásit se ke zdiskreditovanému kreacionismu, ale odráží i hluboký vhled do interdisciplinárních otázek biologie a psychologie. Váchovy úvahy o redukcionismu jsou podle mne výstižně zformulované. I já chápu redukcionismus jako nenahraditelný epistemologický nástroj, jsem si ale též vědom jeho inherentních omezení. Je jasné, že zredukovat duševno na materiálno je obtížné a zredukovat vědomí na fyzickou podstatu asi zhola nemožné. Narážíme patrně na nepřekročitelné meze materialismu, zejména toho „mechanického“, „předinformatického“. A důsledně propojit materiálno s teorií informace (nemám na mysli jen shannonovsky pojatou technickou informatiku) je patrně také hudbou budoucnosti. (I když jisté nezdařené pokusy učiněny byly, mám na mysli knihu Toma Stoniera „Informace a vnitřní struktura vesmíru“, BEN 2002.) Za pozoruhodnou považuji i Váchovu úvahu o „opačném redukcionismu“, o pokusu redukovat „nižší“ životní formy na ty „vyšší“, případně na člověka, která může vést k představě živé (a možná i neživé) přírody prostoupené vědomím. A může být chápána i jako jistá forma hylozoismu. Vzpomněl jsem si tu na podobnou snahu pocházející od britského publicisty a fyzika Petra Russella. Ve své publikaci „Od vědy k bohu“ (dybbuk, Praha 2008) ukazuje též na materialistickou neredukovatelnost vědomí a dochází ke smělému závěru, že právě ono vědomí je božím odleskem v naší mechanicky ustrojené mysli. (Nevím ovšem, jak na to reagují teologové.) Zastává také ono panpsychické stanovisko, můžeme- li ovšem ztotožnit duši s vědomím. Samozřejmě obecně to udělat nemůžeme, ale co je duše? Chcete-li odpověď, můžete sáhnout po sborníčku Radka Chlupa „Pojímání duše v náboženských tradicích světa“ (DharmaGaia, Praha 2007). Zde si budete moci vybrat rovnou z mnoha desítek různých definic.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Peter Zamarovský

RNDr. Peter Zamarovský, CSc., (*1952) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, obor fyzika. Působí jako odborný asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Věnuje se též popularizaci filozofie, fyziky a astronomie, předseda Evropského kulturního klubu. V nakladatelství Aldebaran vyšla jeho kniha Proč je v noci tma?.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné