Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Inteligentní plán

Vesmír 90, 116, 2011/2
 |  5. 5. 2011
 |  Vesmír 90, 254, 2011/5

Článek profesora Jiřího Váchy mne velmi zaujal. Je nejen projevem autorovy odvahy hlásit se ke zdiskreditovanému kreacionismu, ale odráží i hluboký vhled do interdisciplinárních otázek biologie a psychologie. Váchovy úvahy o redukcionismu jsou podle mne výstižně zformulované. I já chápu redukcionismus jako nenahraditelný epistemologický nástroj, jsem si ale též vědom jeho inherentních omezení. Je jasné, že zredukovat duševno na materiálno je obtížné a zredukovat vědomí na fyzickou podstatu asi zhola nemožné. Narážíme patrně na nepřekročitelné meze materialismu, zejména toho „mechanického“, „předinformatického“. A důsledně propojit materiálno s teorií informace (nemám na mysli jen shannonovsky pojatou technickou informatiku) je patrně také hudbou budoucnosti. (I když jisté nezdařené pokusy učiněny byly, mám na mysli knihu Toma Stoniera „Informace a vnitřní struktura vesmíru“, BEN 2002.) Za pozoruhodnou považuji i Váchovu úvahu o „opačném redukcionismu“, o pokusu redukovat „nižší“ životní formy na ty „vyšší“, případně na člověka, která může vést k představě živé (a možná i neživé) přírody prostoupené vědomím. A může být chápána i jako jistá forma hylozoismu. Vzpomněl jsem si tu na podobnou snahu pocházející od britského publicisty a fyzika Petra Russella. Ve své publikaci „Od vědy k bohu“ (dybbuk, Praha 2008) ukazuje též na materialistickou neredukovatelnost vědomí a dochází ke smělému závěru, že právě ono vědomí je božím odleskem v naší mechanicky ustrojené mysli. (Nevím ovšem, jak na to reagují teologové.) Zastává také ono panpsychické stanovisko, můžeme- li ovšem ztotožnit duši s vědomím. Samozřejmě obecně to udělat nemůžeme, ale co je duše? Chcete-li odpověď, můžete sáhnout po sborníčku Radka Chlupa „Pojímání duše v náboženských tradicích světa“ (DharmaGaia, Praha 2007). Zde si budete moci vybrat rovnou z mnoha desítek různých definic.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Peter Zamarovský

RNDr. Peter Zamarovský, CSc., (*1952) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, obor fyzika. Působí jako odborný asistent na Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze. Věnuje se též popularizaci filozofie, fyziky a astronomie, předseda Evropského kulturního klubu. V nakladatelství Aldebaran vyšla jeho kniha Proč je v noci tma?.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné