Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Přenos mitochondrií mezi buňkami?

 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 197, 2011/4

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), křeček zlatý (Mesocricetus auratus) a pes domácí (Canis lupus familiaris). Tyto tři zdánlivě nesouvisející druhy savců spojuje přítomnost neobvyklých nádorů šířících se kontaktem z jednoho jedince na druhého. Namísto vzniku mutací de novo či přenosu infekcí vznikají tyto nádory pravděpodobně přenosem celé tělu vlastní nádorové buňky. Asi nejznámější je jejich výskyt u ďábla, u kterého se nádorové buňky přenášejí při vzájemných soubojích. Protože nádor u ďábla postihuje obličejové partie, ovlivňuje jeho schopnost požírat potravu. Masivní rozšíření této nemoci od devadesátých let minulého století snížilo řádově početnost tohoto druhu. U křečků se přenosné nádory vyskytují ve formě retikulosarkomů, u psovitých šelem přenosné nádory postihují pohlavní orgány.

Skupině vědců z londýnské Imperial College pod vedením Austina Burta se podařilo při studiu této neobvyklé formy zhoubného bujení přijít na zásadní objev s potenciálem pro využití v lékařství. Sekvencovali mitochondriální genom psovitých šelem, přičemž použili vzorky z jejich přenosných nádorů a zároveň ze zdravé tkáně stejných jedinců. Zjistili, že v řadě případů se mitochondrie v nádoru podobají mitochondriím zdravé tkáně jiných jedinců více než zdravé tkáni jedince hostitelského. V případě běžných nepřenosných typů nádorů tomu tak samozřejmě není, nádor nese stejné mitochondrie jako zdravá tkáň, jen mohou být do jisté míry poškozené. Jednoduché a logické vysvětlení by bylo, že nádorová buňka si při přenosu na nového hostitele vzala s sebou i původní mitochondrie. Jenže z již dříve provedených analýz jaderné DNA bylo známo, že veškeré přenosné nádory u psovitých šelem sdílejí pravděpodobně společného předka; odhaduje se, že se objevily před přibližně deseti tisíci let. Jak tedy vysvětlit, že zatímco jaderná DNA je u všech analyzovaných nádorů víceméně podobná, mitochondriální DNA se liší? Čas od času musí docházet k přenosu této DNA ze zdravé tkáně hostitele do nádorové buňky.

Vysvětlení evoluční výhodnosti přenosu mitochondrií se pohybuje zatím pouze v rovině spekulací. Je pravděpodobné, že občasné získání nových mitochondrií může být pro stovky či tisíce let existující klon nádorové buňky výhodné kvůli postupné degradaci mitochodrií jí vlastních. Objasnění mechanismu, jakým k přenosu mitochondrií dochází, by bylo velmi dobře využitelné pro léčbu dědičných i získaných chorob podmíněných mutacemi mitochondriálního genomu. (Science 331, 303, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...