Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Přenos mitochondrií mezi buňkami?

 |  7. 4. 2011
 |  Vesmír 90, 197, 2011/4

Ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), křeček zlatý (Mesocricetus auratus) a pes domácí (Canis lupus familiaris). Tyto tři zdánlivě nesouvisející druhy savců spojuje přítomnost neobvyklých nádorů šířících se kontaktem z jednoho jedince na druhého. Namísto vzniku mutací de novo či přenosu infekcí vznikají tyto nádory pravděpodobně přenosem celé tělu vlastní nádorové buňky. Asi nejznámější je jejich výskyt u ďábla, u kterého se nádorové buňky přenášejí při vzájemných soubojích. Protože nádor u ďábla postihuje obličejové partie, ovlivňuje jeho schopnost požírat potravu. Masivní rozšíření této nemoci od devadesátých let minulého století snížilo řádově početnost tohoto druhu. U křečků se přenosné nádory vyskytují ve formě retikulosarkomů, u psovitých šelem přenosné nádory postihují pohlavní orgány.

Skupině vědců z londýnské Imperial College pod vedením Austina Burta se podařilo při studiu této neobvyklé formy zhoubného bujení přijít na zásadní objev s potenciálem pro využití v lékařství. Sekvencovali mitochondriální genom psovitých šelem, přičemž použili vzorky z jejich přenosných nádorů a zároveň ze zdravé tkáně stejných jedinců. Zjistili, že v řadě případů se mitochondrie v nádoru podobají mitochondriím zdravé tkáně jiných jedinců více než zdravé tkáni jedince hostitelského. V případě běžných nepřenosných typů nádorů tomu tak samozřejmě není, nádor nese stejné mitochondrie jako zdravá tkáň, jen mohou být do jisté míry poškozené. Jednoduché a logické vysvětlení by bylo, že nádorová buňka si při přenosu na nového hostitele vzala s sebou i původní mitochondrie. Jenže z již dříve provedených analýz jaderné DNA bylo známo, že veškeré přenosné nádory u psovitých šelem sdílejí pravděpodobně společného předka; odhaduje se, že se objevily před přibližně deseti tisíci let. Jak tedy vysvětlit, že zatímco jaderná DNA je u všech analyzovaných nádorů víceméně podobná, mitochondriální DNA se liší? Čas od času musí docházet k přenosu této DNA ze zdravé tkáně hostitele do nádorové buňky.

Vysvětlení evoluční výhodnosti přenosu mitochondrií se pohybuje zatím pouze v rovině spekulací. Je pravděpodobné, že občasné získání nových mitochondrií může být pro stovky či tisíce let existující klon nádorové buňky výhodné kvůli postupné degradaci mitochodrií jí vlastních. Objasnění mechanismu, jakým k přenosu mitochondrií dochází, by bylo velmi dobře využitelné pro léčbu dědičných i získaných chorob podmíněných mutacemi mitochondriálního genomu. (Science 331, 303, 2011)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...