Vzestup klíšťové encefalitidy jako následek socioekonomických změn ve střední a východní Evropě

Klíšťová encefalitida patří spolu s lymeskou boreliózou mezi nejvýznamnější onemocnění přenášená klíšťaty. V ČR bylo podle Státního zdravotního ústavu v roce 2009 zaznamenáno 816 případů. Na rozdíl od bakteriální boreliózy je klíšťová encefalitida původu virového. V celé Evropě je v posledních desetiletích pozorován nárůst tohoto onemocnění. V zemích západní a severní Evropy je vzestup pozvolný a dlouhodobý, ve střední a východní Evropě (zejména v Pobaltí) však došlo k dvou- až třicetinásobnému zvýšení oproti stavu mezi lety 1992 a 1993.

Sarah E. Randolphová z Oxfordské univerzity se spolu se svými spolupracovníky zaměřila na analýzu možných příčin pozorovaného nárůstu případů klíšťové encefalitidy. Došla k závěru, že za ním pravděpodobně nestojí podnební odlišnosti, ale spíše celospolečenské změny po pádu komunismu, následný několikaletý pokles relativních příjmů obyvatelstva a částečná změna životního stylu. Ze zkoumaného vzorku zemí přibylo nejvíce případů encefalitidy v Pobaltí, které bylo v devadesátých letech postiženo negativními následky ekonomické transformace daleko více než třeba Česká republika. Náhlé omezení příjmů vedlo k hledání náhradních zdrojů; například v Lotyšsku se stal typickým návštěvníkem lesa nepříliš vzdělaný muž s nízkými příjmy, který zde hledá obživu. Podle zmíněné studie byli nejvíce ohroženi klíšťovou encefalitidou lesní dělníci, houbaři a sběrači lesních plodů. Ostatně i v České republice bylo prokázáno, že při prodloužení houbařské sezony vlivem příznivého počasí (např. v roce 2006) výrazně přibývá případů této nemoci. Když si ke zvýšené frekvenci návštěv přírodních biotopů přidáme ještě zlepšení podmínek pro množení hlodavců a jiných savčích hostitelů klíšťat, které s pádem režimu souvisí, je výsledkem zajímavá socioekonomická závislost vyššího výskytu infekčního onemocnění na změnách v chování člověka a jeho vztahu k okolní krajině.

(Šumilo et al., PLoS ONE 2, e500, 2007; Šumilo et al., Rev. Med. Virol. 18, 81–95, 2008)