Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Vzestup klíšťové encefalitidy jako následek socioekonomických změn ve střední a východní Evropě

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 68, 2011/2

Klíšťová encefalitida patří spolu s lymeskou boreliózou mezi nejvýznamnější onemocnění přenášená klíšťaty. V ČR bylo podle Státního zdravotního ústavu v roce 2009 zaznamenáno 816 případů. Na rozdíl od bakteriální boreliózy je klíšťová encefalitida původu virového. V celé Evropě je v posledních desetiletích pozorován nárůst tohoto onemocnění. V zemích západní a severní Evropy je vzestup pozvolný a dlouhodobý, ve střední a východní Evropě (zejména v Pobaltí) však došlo k dvou- až třicetinásobnému zvýšení oproti stavu mezi lety 1992 a 1993.

Sarah E. Randolphová z Oxfordské univerzity se spolu se svými spolupracovníky zaměřila na analýzu možných příčin pozorovaného nárůstu případů klíšťové encefalitidy. Došla k závěru, že za ním pravděpodobně nestojí podnební odlišnosti, ale spíše celospolečenské změny po pádu komunismu, následný několikaletý pokles relativních příjmů obyvatelstva a částečná změna životního stylu. Ze zkoumaného vzorku zemí přibylo nejvíce případů encefalitidy v Pobaltí, které bylo v devadesátých letech postiženo negativními následky ekonomické transformace daleko více než třeba Česká republika. Náhlé omezení příjmů vedlo k hledání náhradních zdrojů; například v Lotyšsku se stal typickým návštěvníkem lesa nepříliš vzdělaný muž s nízkými příjmy, který zde hledá obživu. Podle zmíněné studie byli nejvíce ohroženi klíšťovou encefalitidou lesní dělníci, houbaři a sběrači lesních plodů. Ostatně i v České republice bylo prokázáno, že při prodloužení houbařské sezony vlivem příznivého počasí (např. v roce 2006) výrazně přibývá případů této nemoci. Když si ke zvýšené frekvenci návštěv přírodních biotopů přidáme ještě zlepšení podmínek pro množení hlodavců a jiných savčích hostitelů klíšťat, které s pádem režimu souvisí, je výsledkem zajímavá socioekonomická závislost vyššího výskytu infekčního onemocnění na změnách v chování člověka a jeho vztahu k okolní krajině.

(Šumilo et al., PLoS ONE 2, e500, 2007; Šumilo et al., Rev. Med. Virol. 18, 81–95, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné