Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Vzestup klíšťové encefalitidy jako následek socioekonomických změn ve střední a východní Evropě

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 68, 2011/2

Klíšťová encefalitida patří spolu s lymeskou boreliózou mezi nejvýznamnější onemocnění přenášená klíšťaty. V ČR bylo podle Státního zdravotního ústavu v roce 2009 zaznamenáno 816 případů. Na rozdíl od bakteriální boreliózy je klíšťová encefalitida původu virového. V celé Evropě je v posledních desetiletích pozorován nárůst tohoto onemocnění. V zemích západní a severní Evropy je vzestup pozvolný a dlouhodobý, ve střední a východní Evropě (zejména v Pobaltí) však došlo k dvou- až třicetinásobnému zvýšení oproti stavu mezi lety 1992 a 1993.

Sarah E. Randolphová z Oxfordské univerzity se spolu se svými spolupracovníky zaměřila na analýzu možných příčin pozorovaného nárůstu případů klíšťové encefalitidy. Došla k závěru, že za ním pravděpodobně nestojí podnební odlišnosti, ale spíše celospolečenské změny po pádu komunismu, následný několikaletý pokles relativních příjmů obyvatelstva a částečná změna životního stylu. Ze zkoumaného vzorku zemí přibylo nejvíce případů encefalitidy v Pobaltí, které bylo v devadesátých letech postiženo negativními následky ekonomické transformace daleko více než třeba Česká republika. Náhlé omezení příjmů vedlo k hledání náhradních zdrojů; například v Lotyšsku se stal typickým návštěvníkem lesa nepříliš vzdělaný muž s nízkými příjmy, který zde hledá obživu. Podle zmíněné studie byli nejvíce ohroženi klíšťovou encefalitidou lesní dělníci, houbaři a sběrači lesních plodů. Ostatně i v České republice bylo prokázáno, že při prodloužení houbařské sezony vlivem příznivého počasí (např. v roce 2006) výrazně přibývá případů této nemoci. Když si ke zvýšené frekvenci návštěv přírodních biotopů přidáme ještě zlepšení podmínek pro množení hlodavců a jiných savčích hostitelů klíšťat, které s pádem režimu souvisí, je výsledkem zajímavá socioekonomická závislost vyššího výskytu infekčního onemocnění na změnách v chování člověka a jeho vztahu k okolní krajině.

(Šumilo et al., PLoS ONE 2, e500, 2007; Šumilo et al., Rev. Med. Virol. 18, 81–95, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...