Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Vzestup klíšťové encefalitidy jako následek socioekonomických změn ve střední a východní Evropě

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 68, 2011/2

Klíšťová encefalitida patří spolu s lymeskou boreliózou mezi nejvýznamnější onemocnění přenášená klíšťaty. V ČR bylo podle Státního zdravotního ústavu v roce 2009 zaznamenáno 816 případů. Na rozdíl od bakteriální boreliózy je klíšťová encefalitida původu virového. V celé Evropě je v posledních desetiletích pozorován nárůst tohoto onemocnění. V zemích západní a severní Evropy je vzestup pozvolný a dlouhodobý, ve střední a východní Evropě (zejména v Pobaltí) však došlo k dvou- až třicetinásobnému zvýšení oproti stavu mezi lety 1992 a 1993.

Sarah E. Randolphová z Oxfordské univerzity se spolu se svými spolupracovníky zaměřila na analýzu možných příčin pozorovaného nárůstu případů klíšťové encefalitidy. Došla k závěru, že za ním pravděpodobně nestojí podnební odlišnosti, ale spíše celospolečenské změny po pádu komunismu, následný několikaletý pokles relativních příjmů obyvatelstva a částečná změna životního stylu. Ze zkoumaného vzorku zemí přibylo nejvíce případů encefalitidy v Pobaltí, které bylo v devadesátých letech postiženo negativními následky ekonomické transformace daleko více než třeba Česká republika. Náhlé omezení příjmů vedlo k hledání náhradních zdrojů; například v Lotyšsku se stal typickým návštěvníkem lesa nepříliš vzdělaný muž s nízkými příjmy, který zde hledá obživu. Podle zmíněné studie byli nejvíce ohroženi klíšťovou encefalitidou lesní dělníci, houbaři a sběrači lesních plodů. Ostatně i v České republice bylo prokázáno, že při prodloužení houbařské sezony vlivem příznivého počasí (např. v roce 2006) výrazně přibývá případů této nemoci. Když si ke zvýšené frekvenci návštěv přírodních biotopů přidáme ještě zlepšení podmínek pro množení hlodavců a jiných savčích hostitelů klíšťat, které s pádem režimu souvisí, je výsledkem zajímavá socioekonomická závislost vyššího výskytu infekčního onemocnění na změnách v chování člověka a jeho vztahu k okolní krajině.

(Šumilo et al., PLoS ONE 2, e500, 2007; Šumilo et al., Rev. Med. Virol. 18, 81–95, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné