Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Salmonela zneužívá kyslíkové radikály produkované naším tělem

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 67, 2011/2

Roku 1923 bylo zveřejněno pozorování využití sloučeniny zvané tetrathionát (S4O62–) bakteriemi rodu Salmonella, a to jako akceptor elektronů, které způsobují, že tyto bakterie produkují více energie a mohou růst i při vyšších hustotách než bakterie, které nemají schopnost produkovat tuto sloučeninu. Objev sice našel praktické využití v návrhu užívat zmíněnou sloučeninu při léčbě průjmů, ale jinak byl považován v životním cyklu salmonel spíše za kuriozitu s nejasným uplatněním. Až v září roku 2010 zveřejnil americký vědec Andreas J. Bäumler spolu se svými kolegy dosti nečekaný objev. Na myším modelu testoval hypotézu, že tetrathionát by mohl být produkován přímo v našem zažívacím traktu. Již dříve bylo známo, že činností střevní mikroflóry vzniká toxický sirovodík (H2S), který naše střevní buňky přeměňuje na thiosírany (S2O32–). Pokud k nim přidáme kyslíkové radikály, vznikne zmíněný tetrathionát. Kde se však kyslíkové radikály ve střevě vezmou? Asi nejběžnějším zdrojem jsou buňky imunitního systému. Pokud se do střeva dostane nějaká tělu nepřátelská bakterie, třeba salmonela, přesunou se do její blízkosti buňky imunitního systému, které jako jeden z antibakteriálních mechanismů spustí tvorbu kyslíkových radikálů. Jenže jejich přítomnost vede k již zmíněné přeměně thiosíranů na tetrathionát, čímž salmonela získá konkurenční výhodu. Sice na ni podobně jako na okolní mikroby negativně působí samotné kyslíkové radikály, ale oproti jiným bakteriím může zároveň využívat nový vydatný zdroj energie – tetrathionát. Celkový efekt imunitní reakce našeho těla tedy posílí růst salmonely, a naopak utlumí růst konkurenčních komenzálních druhů běžně kolonizujících naše střevo. Mechanismus využívající tetrathionát není znám jen u původce salmonelózy (Salmonella typhimurium), ale i u další bakterie způsobující záněty střev a průjmy (Yersinia enterocolitica). Kyslíkové radikály produkované imunitním systémem na obranu našeho těla před bakteriemi mají tedy v případě salmonely (a patrně i některých dalších druhů střevních bakterií) nečekaný účinek – produkt jejich reakce s běžně se vyskytujícími sloučeninami síry využívají salmonely jako zdroj energie a konkurenční výhodu. (S. E. Winter a spol., Nature 467, 426–429, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...