Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Salmonela zneužívá kyslíkové radikály produkované naším tělem

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 67, 2011/2

Roku 1923 bylo zveřejněno pozorování využití sloučeniny zvané tetrathionát (S4O62–) bakteriemi rodu Salmonella, a to jako akceptor elektronů, které způsobují, že tyto bakterie produkují více energie a mohou růst i při vyšších hustotách než bakterie, které nemají schopnost produkovat tuto sloučeninu. Objev sice našel praktické využití v návrhu užívat zmíněnou sloučeninu při léčbě průjmů, ale jinak byl považován v životním cyklu salmonel spíše za kuriozitu s nejasným uplatněním. Až v září roku 2010 zveřejnil americký vědec Andreas J. Bäumler spolu se svými kolegy dosti nečekaný objev. Na myším modelu testoval hypotézu, že tetrathionát by mohl být produkován přímo v našem zažívacím traktu. Již dříve bylo známo, že činností střevní mikroflóry vzniká toxický sirovodík (H2S), který naše střevní buňky přeměňuje na thiosírany (S2O32–). Pokud k nim přidáme kyslíkové radikály, vznikne zmíněný tetrathionát. Kde se však kyslíkové radikály ve střevě vezmou? Asi nejběžnějším zdrojem jsou buňky imunitního systému. Pokud se do střeva dostane nějaká tělu nepřátelská bakterie, třeba salmonela, přesunou se do její blízkosti buňky imunitního systému, které jako jeden z antibakteriálních mechanismů spustí tvorbu kyslíkových radikálů. Jenže jejich přítomnost vede k již zmíněné přeměně thiosíranů na tetrathionát, čímž salmonela získá konkurenční výhodu. Sice na ni podobně jako na okolní mikroby negativně působí samotné kyslíkové radikály, ale oproti jiným bakteriím může zároveň využívat nový vydatný zdroj energie – tetrathionát. Celkový efekt imunitní reakce našeho těla tedy posílí růst salmonely, a naopak utlumí růst konkurenčních komenzálních druhů běžně kolonizujících naše střevo. Mechanismus využívající tetrathionát není znám jen u původce salmonelózy (Salmonella typhimurium), ale i u další bakterie způsobující záněty střev a průjmy (Yersinia enterocolitica). Kyslíkové radikály produkované imunitním systémem na obranu našeho těla před bakteriemi mají tedy v případě salmonely (a patrně i některých dalších druhů střevních bakterií) nečekaný účinek – produkt jejich reakce s běžně se vyskytujícími sloučeninami síry využívají salmonely jako zdroj energie a konkurenční výhodu. (S. E. Winter a spol., Nature 467, 426–429, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné