Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Je parakrinní signalizace u bakterií běžná?

 |  10. 2. 2011
 |  Vesmír 90, 67, 2011/2

Existenci parakrinní signalizace mezi dvěma buňkami mnohobuněčného organismu považujeme za běžnou. Poněkud složitější je to ale s její existencí u jednobuněčných organismů, kde jde z pohledu genetiky o jistou formu dobročinnosti – pomáhání v podstatě nepříbuznému jedinci. Zajímavý názor přinesl v časopisu Nature tým amerických vědců pod vedením Jamese J. Collinse. Ve svém výzkumu se zaměřili na obyčejné bakterie Escherichia coli a využili známého poznatku, že bakterie jsou schopny cestou zvýšení frekvence mutací získat rezistenci na prakticky libovolné antibiotikum. I James J. Collins dokázal přimět bakterie k tvorbě mutací, jejichž nositelé jsou schopni přežívat v přítomnosti zvoleného antibiotika (norfloxacinu). Pak ze směsné kultury bakterií odolávajících antibiotiku izoloval několik na sobě nezávislých kmenů a zjistil, že většina z nich byla k antibiotiku odolná méně než směsná kultura. Dělily se pomaleji a přežívaly jen v nižších koncentracích antibiotika než mateřská směsná kultura. Zároveň ale našel několik izolátů, které naopak přežívaly velmi dobře. Pokud smíchal tyto vysoce rezistentní klony s méně odolnými, celková rychlost růstu směsné kultury byla vyšší, než by odpovídalo pouhému průměru rychlostí růstu obou původních kultur. Collins zjistil, že důležitý rozdíl spočíval v produkci heterocyklické sloučeniny indolu. Ten u bakterií slouží jako signalizační molekula spouštějící expresi detoxikačních odtokových pump pro antibiotikum (např. mdtE) a genů potlačujících účinky dusíkových radikálů (např. hmp). Vlivem tohoto mechanismu bylo malé množství buněk produkujících indol schopno udržet při životě buňky, které byly k podávanému antibiotiku málo odolné a samy o sobě by to nedokázaly. Schopnost zlepšit přežívání okolních buněk je velmi zajímavá zejména s ohledem na dobře známou zvýšenou odolnost bakterií rostoucích v biofilmech – strukturovaných vrstvách bakterií a dalších mikroorganismů. Soudilo se, že v nich přežívají díky omezené difuzi antibiotik, kterou vrstva biofilmu způsobuje, díky častému vzájemnému přenosu genů mezi buňkami biofilmu a také díky omezenému metabolismu hladovějících mikrobů v spodních vrstvách tohoto útvaru. Collins nám ale ukazuje, že parakrinní signalizace bude u bakterií častější, než se čekalo, a že doba, kdy byla přisuzována schopnost takové komunikace mezi mikroby jen hlenkám, je už nenávratně pryč. Je velmi pravděpodobné, že obdobných mechanismů parakrinní signalizace u bakterií bude brzy objeveno více.

(Lee H. H. a kol., Nature 467, 82–85, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné