Význam knih a jak je skladovat

Knihy narovnané do poliček a pokrývající stěnu v bytě splňují hned několik funkcí, které lze seřadit podle klesající důležitosti následovně. Zaprvé, knihy tvoří účinnou akustickou stěnu, tlumí ozvěny a přispívají k pocitu útulnosti. Zadruhé, mozaika hřbetů všech možných barev esteticky překoná sebevětší a sebedražší obraz. Zatřetí, stěna knih hraje důležitou sociální roli, když před ní sedíte s návštěvou, poskytujíc mnohá témata k hovoru. Začtvrté, kniha hraje roli nejlepšího přítele člověka (hned po psu), když v ní listujete, abyste překonali nudu, podobně jako když drbete psa po hřbetě. Uvedený přehled shrnuje význam knih a zároveň naznačuje i odpověď k otázce jejich skladování. Knihy uskladněné v bednách, například po stěhovaní, by mohly maximálně hrát onu třetí, sociální roli, zatímco knihy uložené na flešce ani tu ne. Proto je nejlepší knihy fyzicky displejovat na regálech.

Zbývá jen rozhodnout, v jakém pořadí knihy na poličky umístit. Uvážit lze standardy jako ČSN ISO, ISBD, ISBN, a dále různé typy bibliologického třídění, včetně desetinného, jako například Deweyho třídění. Při metodě přirozeného růstu knihovny se knihy přidávají na poličky bez zbytečných umělých zásahů, v pořadí jak byly získány, ať již jakýmkoli způsobem, eventuálně orientovány hřbetem ke stěně v případě nelegitimního přírůstku. Knihy lze v regálech rozdělit do skupin: například knihy zabývající se taxonomií savců, knihy koupené za sníženou cenu, knihy mající zelený hřbet, aj. Všechny uvedené způsoby třídění mají jednu společnou nevýhodu, a to do očí bijící nepravidelnost. Například při metodě přirozeného růstu může dva centimetry vysoké kolibří vydání krátkých epigramů sousedit s třicet centimetrů vysokou knihou fotografií „Mating Rituals of Giraffes“. Proto se doporučuje rovnat knihy v regálech podle velikosti.

Prostorový chaos z knihovny mizí, když jsou knihy v regálech uspořádány podle výšky, čili altitudálně. Okraje knih těsně stlačených k sobě a uspořádaných podle rostoucí nebo podle klesající výšky tvoří téměř hladkou, rostoucí či klesající, estetickou křivku. Další výhodou je, že každá kniha má své přesné místo dané výškou, což vede i k potlačení časového chaosu. Normálně lze stěží vrátit knihu po vyjmutí z knihovny na stejné místo, a tak knihy procházejí procesem neustálého promíchávání, jak jsou vyjímány a náhodně vraceny. Když hledáme, kam bezprizorná kniha patří při altitudálním uspořádání, pohybujete jí v kolmé pozici podél regálu, až narazíme na místo odpovídající její výšce, a tam ji snadno zasuneme do připravené mezery. Tento systém propůjčuje knize další, pátou roli, totiž přiměje majitele knih k zamyšlení, neboť nelze přehlédnout, že ona hladká křivka tvořená okraji stojících knih je vlastně sigmoidní, integrovaná Gaussova křivka, otočená o 90 stupňů. Dostatečně dlouho se nudící majitel dostatečně velké knihovny zmíněný jev časem vysvětlí. Je jasné, že i v době digitálních knih, má klasická knihovna v bytě stále co nabídnout.