Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Systémové války

Patenty, operační systémy, hardware
 |  3. 11. 2011
 |  Vesmír 90, 665, 2011/11

Český rozhlas Leonardo a časopis Vesmír uspořádaly 21. září 2011 veřejnou besedu v HUB Praha (Drtinova 10, Praha 5). Podnětem byla nedávná koupě Motoroly společností Google – hardware ztrácí na významu a do centra zájmu se dostávají konkrétní operační systémy. Hosty byli Jiří Donát (odborný konzultant v oblasti IT) a Petr Krčmář (šéfredaktor serveru Root.cz), moderoval Luboš Veverka z Českého rozhlasu Leonardo. Celý záznam je na webu Českého rozhlasu Leonardo v sekci Třetí dimenze. Citace zde uvedené nejsou doslové ani autorizované.

„Otazníků kolem akvizice je řada,“ uvedl Luboš Veverka a pokračoval: „Google zatím ponechával většinu svých služeb otevřenou stejně jako operační systém Android. Teď reálně hrozí, že mnozí výrobci svůj zájem omezí, či budou dokonce zmiňovanou platformu bojkotovat. To by pravděpodobně znamenalo změny v dosavadním obchodním modelu…“

Jiří Donát informoval, že Google zaplatil za Motorolu 12,5 miliardy dolarů a kromě značky získal 17 000 schválených patentů a 7500 patentů ve schvalovacím procesu. Existují asi dvě spekulace, proč Google transakci provedl – chce se stát hardwarovým výrobcem a chce chránit svou platformu a výrobce mobilních telefonů, kteří tuto platformu používají. Na mobilním telefonu je zajímavé, že je s ním spojeno až 250 000 patentů a u některých je velký otazník – není jasné, zda jsou v pořádku – a to je skvělé pole působnosti pro právníky.

„Po otevření Pandořiny skříňky s patenty se může stát, že celý patentový systém zkolabuje, protože se ukáže, že není funkční a není prosaditelný,“ uvažuje Jiří Donát a dodává: „V posledních několika letech začaly patenty velmi silně narůstat. Až do r. 1960 rostly celosvětové patenty rychlostí 1,99 procenta (od r. 1883), od r. 1980 se to zvýšilo až na 3,3 procenta, poslední dobou asi na 7 procent. Za rok jsou na světě podány miliony patentů… Kdybychom postupovali tímto tempem, tak za chvíli budeme chránit vše.“

„Existují tzv. patentoví trollové, což jsou firmy, které nic nevyrábějí, byly založeny jen proto, aby nakoupily nějaké levné nevýznamné patenty. Čekají, až někdo patent poruší, skočí po něm a snaží se žalobou získat peníze… To popírá smysl patentového systému,“ doplnil Petr Krčmář.

Soudobé šílenství kolem patentů mě vede k tomu, abych alespoň ve zkratce připomněl vznik kdysi moderního média – fotografie. V první polovině 19. století doba uzrála a „kresba světlem“ přitahovala řadu vynálezců. Louise Jacquese Mandé Daguerre s vynálezem komplikované daguerrotypie seznámil Akademii věd a umění v Paříži dne 19. srpna 1839. Nic nepatentoval a svůj objev dal všem k dispozici. Nejstarší dochovaný fotografický negativ pořídil William Henry Fox Talbot r. 1835. Svůj postup, který umožňoval pořízení kopií (narozdíl od daguerrotypie) patentoval r. 1841 jako kalotypii. Daguerrotypie slavila vítěznou pouť, ale negativní proces ji posléze „převálcoval“. Jakou roli sehrálo (ne)patentování – nevím. Dnešní digitální fotografie však v zajetí patentů bezpochyby také je.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Počítače, internet

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné