Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025Siemens2025

Aktuální číslo:

2025/10

Téma měsíce:

(Ne)pozornost

Obálka čísla

Kalkulačková štafeta

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 9, 2011/1

Čas chvátá, a tak od okamžiku, kdy tranzistory nahradily ozubená kolečka, uběhlo už padesát let. Řeč je o počítání a počítacích nástrojích. Ne o těch velkých a výkonných, které se roztahovaly v rozlehlých sálech a na pohon potřebovaly výkon střední elektrárny, ale o těch, které se každodenně zapojovaly do počítání v účtárnách, hokynářstvích či malých kancelářích. Zkrátka o kalkulačkách.

Vývoj si dal tentokrát záležet na souhře a obě události – poslední záblesk mechanických kalkulaček a úsvit těch elektronických – se sešly prakticky ve stejném okamžiku. První elektronická kalkulačka Anita, model Mk8-01, byla dána do výroby v roce 1960, poslední typ mechanické kalkulačky od firmy Alpina spatřil světlo světa v roce 1961. Pravda, mechanické kalkulačky na kličku i s malým motorem se vyráběly ještě řadu let a hračka pro školáky LeepFrog, která jim měla usnadnit práci s násobilkou, se prodávala i v roce 2000, ale jejich sláva končila.

První elektronická kalkulačka byla osazena tranzistory1) a rozhodně to nebylo žádné kapesní tintítko. Solidní krabice určená na pracovní stůl byla zjevně inspirována tvarem a rozměry mechanických kalkulaček. Nicméně revoluční zlom nastal a dnešní běžné levné a drobné kalkulačky jsou jenom jeho logickým pokračováním. Ostatně i sama Anita postupně měnila „kapotu“ a typy počínající Anitou Mk810 ze začátku sedmdesátých let už byly ruční (i když ne zrovna kapesní) s osmimístným displejem (u stolních verzí Anity měl 19 míst).

Podíváme-li se na obrázek poslední mechanické kalkulačky od firmy Alpina, napadne nás, že bez ohledu na technický pokrok prokázali její tvůrci mnohem větší designérský švih než jejich tranzistoroví konkurenti. Kalkulačku sice pohání klička (a ne zrovna malý motor), má však elegantní tvar a nápadité uspořádání ovládacích tlačítek. Doplňoval ji úhledný stojánek a některá provedení byla přenosná v ladném pouzdru. Co je to ale platné, svět, ve kterém se počítá, už měl nakročeno jiným směrem (ostatně pamětníci si nejspíš vzpomenou, že něco podobného se tehdy dělo i u nás – jen se to týkalo logaritmického pravítka a jeho inovace).

Padesát let už se dá považovat za historii. A právě před padesáti lety přišly „počítačky“ o rachotivá ozubená kolečka a nahradily je součástky, které se vůbec nehýbou. Brzy nejspíš budou počítat něčím, co v nich ani není – antény mobilů a internet už dělají první kroky.

Poznámky

1) Integrované obvody tou dobou teprve vznikaly (v Texas Instruments v roce 1958 a ve Fairchild Semiconductors v roce 1961) a první mikroprocesor sestrojili ve firmě Texas Instruments až v roce 1968.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Mareš

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., (*1943) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., se zabývá teorií rozhodování a teorií fuzzy množin. V letech 1993–1997 byl členem Akademické rady AV ČR. Je autorem knihy Slova, která se hodí aneb Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice (Academia, Praha 2006), a knihy Příběhy matematiky (nakladatelství Pistorius, Praha 2008).

Doporučujeme

Zadání testu z titulní strany

Zadání testu z titulní strany

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Na titulní straně říjnového Vesmíru jsme otiskli Bourdonův test setrvalé pozornosti, známý také jako Bourdonův-Wiersmův test. Jde o tradiční...
Vypravěč velkých příběhů

Vypravěč velkých příběhů

Ondřej Vrtiška  |  29. 9. 2025
Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně...
Když dva vidí totéž, není to vždy totéž

Když dva vidí totéž, není to vždy totéž uzamčeno

Petr Telenský  |  29. 9. 2025
Slavný citát, připisovaný polskému básníkovi Stanislawu Jerzy Lecovi a zhudebněný Ivo Jahelkou, říká, že seno voní jinak koním a jinak...