Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Kalkulačková štafeta

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 9, 2011/1

Čas chvátá, a tak od okamžiku, kdy tranzistory nahradily ozubená kolečka, uběhlo už padesát let. Řeč je o počítání a počítacích nástrojích. Ne o těch velkých a výkonných, které se roztahovaly v rozlehlých sálech a na pohon potřebovaly výkon střední elektrárny, ale o těch, které se každodenně zapojovaly do počítání v účtárnách, hokynářstvích či malých kancelářích. Zkrátka o kalkulačkách.

Vývoj si dal tentokrát záležet na souhře a obě události – poslední záblesk mechanických kalkulaček a úsvit těch elektronických – se sešly prakticky ve stejném okamžiku. První elektronická kalkulačka Anita, model Mk8-01, byla dána do výroby v roce 1960, poslední typ mechanické kalkulačky od firmy Alpina spatřil světlo světa v roce 1961. Pravda, mechanické kalkulačky na kličku i s malým motorem se vyráběly ještě řadu let a hračka pro školáky LeepFrog, která jim měla usnadnit práci s násobilkou, se prodávala i v roce 2000, ale jejich sláva končila.

První elektronická kalkulačka byla osazena tranzistory1) a rozhodně to nebylo žádné kapesní tintítko. Solidní krabice určená na pracovní stůl byla zjevně inspirována tvarem a rozměry mechanických kalkulaček. Nicméně revoluční zlom nastal a dnešní běžné levné a drobné kalkulačky jsou jenom jeho logickým pokračováním. Ostatně i sama Anita postupně měnila „kapotu“ a typy počínající Anitou Mk810 ze začátku sedmdesátých let už byly ruční (i když ne zrovna kapesní) s osmimístným displejem (u stolních verzí Anity měl 19 míst).

Podíváme-li se na obrázek poslední mechanické kalkulačky od firmy Alpina, napadne nás, že bez ohledu na technický pokrok prokázali její tvůrci mnohem větší designérský švih než jejich tranzistoroví konkurenti. Kalkulačku sice pohání klička (a ne zrovna malý motor), má však elegantní tvar a nápadité uspořádání ovládacích tlačítek. Doplňoval ji úhledný stojánek a některá provedení byla přenosná v ladném pouzdru. Co je to ale platné, svět, ve kterém se počítá, už měl nakročeno jiným směrem (ostatně pamětníci si nejspíš vzpomenou, že něco podobného se tehdy dělo i u nás – jen se to týkalo logaritmického pravítka a jeho inovace).

Padesát let už se dá považovat za historii. A právě před padesáti lety přišly „počítačky“ o rachotivá ozubená kolečka a nahradily je součástky, které se vůbec nehýbou. Brzy nejspíš budou počítat něčím, co v nich ani není – antény mobilů a internet už dělají první kroky.

Poznámky

1) Integrované obvody tou dobou teprve vznikaly (v Texas Instruments v roce 1958 a ve Fairchild Semiconductors v roce 1961) a první mikroprocesor sestrojili ve firmě Texas Instruments až v roce 1968.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Mareš

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., (*1943) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., se zabývá teorií rozhodování a teorií fuzzy množin. V letech 1993–1997 byl členem Akademické rady AV ČR. Je autorem knihy Slova, která se hodí aneb Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice (Academia, Praha 2006), a knihy Příběhy matematiky (nakladatelství Pistorius, Praha 2008).

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.