Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Kalkulačková štafeta

 |  13. 1. 2011
 |  Vesmír 90, 9, 2011/1

Čas chvátá, a tak od okamžiku, kdy tranzistory nahradily ozubená kolečka, uběhlo už padesát let. Řeč je o počítání a počítacích nástrojích. Ne o těch velkých a výkonných, které se roztahovaly v rozlehlých sálech a na pohon potřebovaly výkon střední elektrárny, ale o těch, které se každodenně zapojovaly do počítání v účtárnách, hokynářstvích či malých kancelářích. Zkrátka o kalkulačkách.

Vývoj si dal tentokrát záležet na souhře a obě události – poslední záblesk mechanických kalkulaček a úsvit těch elektronických – se sešly prakticky ve stejném okamžiku. První elektronická kalkulačka Anita, model Mk8-01, byla dána do výroby v roce 1960, poslední typ mechanické kalkulačky od firmy Alpina spatřil světlo světa v roce 1961. Pravda, mechanické kalkulačky na kličku i s malým motorem se vyráběly ještě řadu let a hračka pro školáky LeepFrog, která jim měla usnadnit práci s násobilkou, se prodávala i v roce 2000, ale jejich sláva končila.

První elektronická kalkulačka byla osazena tranzistory1) a rozhodně to nebylo žádné kapesní tintítko. Solidní krabice určená na pracovní stůl byla zjevně inspirována tvarem a rozměry mechanických kalkulaček. Nicméně revoluční zlom nastal a dnešní běžné levné a drobné kalkulačky jsou jenom jeho logickým pokračováním. Ostatně i sama Anita postupně měnila „kapotu“ a typy počínající Anitou Mk810 ze začátku sedmdesátých let už byly ruční (i když ne zrovna kapesní) s osmimístným displejem (u stolních verzí Anity měl 19 míst).

Podíváme-li se na obrázek poslední mechanické kalkulačky od firmy Alpina, napadne nás, že bez ohledu na technický pokrok prokázali její tvůrci mnohem větší designérský švih než jejich tranzistoroví konkurenti. Kalkulačku sice pohání klička (a ne zrovna malý motor), má však elegantní tvar a nápadité uspořádání ovládacích tlačítek. Doplňoval ji úhledný stojánek a některá provedení byla přenosná v ladném pouzdru. Co je to ale platné, svět, ve kterém se počítá, už měl nakročeno jiným směrem (ostatně pamětníci si nejspíš vzpomenou, že něco podobného se tehdy dělo i u nás – jen se to týkalo logaritmického pravítka a jeho inovace).

Padesát let už se dá považovat za historii. A právě před padesáti lety přišly „počítačky“ o rachotivá ozubená kolečka a nahradily je součástky, které se vůbec nehýbou. Brzy nejspíš budou počítat něčím, co v nich ani není – antény mobilů a internet už dělají první kroky.

Poznámky

1) Integrované obvody tou dobou teprve vznikaly (v Texas Instruments v roce 1958 a ve Fairchild Semiconductors v roce 1961) a první mikroprocesor sestrojili ve firmě Texas Instruments až v roce 1968.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Matematika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Milan Mareš

Prof. RNDr. Milan Mareš, DrSc., (*1943) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK. V Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR, v. v. i., se zabývá teorií rozhodování a teorií fuzzy množin. V letech 1993–1997 byl členem Akademické rady AV ČR. Je autorem knihy Slova, která se hodí aneb Jak si povídat o matematice, kybernetice a informatice (Academia, Praha 2006), a knihy Příběhy matematiky (nakladatelství Pistorius, Praha 2008).

Doporučujeme

Zakouzlení světa

Zakouzlení světa

Ondřej Vrtiška  |  3. 3. 2026
Veřejný komunikační prostor zaplavily misinformace, dezinformace a žvást (což je ještě docela vlídný překlad termínu bullshit, který americký...
Od kuriozit k Nobelově ceně

Od kuriozit k Nobelově ceně uzamčeno

Jan Hynek, Matouš Kloda, Jan Demel  |  3. 3. 2026
O existenci porézních materiálů nemá většina lidí velké povědomí, ačkoliv je všichni běžně používáme – například pytlíček se silikagelem v krabici...
Vítěz bere vše

Vítěz bere vše uzamčeno

Marek Janáč  |  25. 2. 2026
„Pokud by k nějaké kombinaci prudkého rozvoje schopností systémů umělé inteligence a průmyslu došlo kupříkladu jen v Číně, dostal by se zbytek...