Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Zastavil rok 2010 úbytek biologické rozmanitosti?

 |  9. 9. 2010
 |  Vesmír 89, 508, 2010/9

Před osmi lety se světoví lídři zavázali, že do roku 2010 významně zmírní úbytek biologické rozmanitosti na Zemi. Tento závazek byl sice velmi naivní (dosud vlastně ani nevíme, kolik druhů po světě vůbec běhá, létá a roste, takže těžko pak odhadovat nějaké změny globální biodiverzity, natožpak negativním změnám zamezovat), avšak sympatický. Skupiny živočichů s poměrně kvalitními údaji o početnosti a rozšíření totiž poskytovaly znepokojivé indicie o tom, že biodiverzita mizí závratným tempem. Snaha o snížení nebo dokonce zastavení jejího poklesu byla tedy více než žádoucí. Nyní se píše rok 2010, nastal tedy čas účtování.

Zastavil se úbytek biodiverzity, nebo ne? Rozsáhlá studie založená na řadě indikátorů zaměřených na různé aspekty biologické rozmanitosti (např. pohyb druhů mezi jednotlivými kategoriemi globálního ohrožení, početnost ptačích populací, rozlohy druhově nejbohatších biotopů ad.) jasně ukázala, že závazek splněn nebyl a ani jsme se k němu nepřiblížili. Několik málo ukazatelů (např. změna stupně ohrožení ptáků) sice signalizuje, že v některých případech již nedochází k dalšímu zrychlování úbytku, odtud však vede stále ještě dosti dlouhá cesta k jeho celkovému „významnému zmírnění“. V souladu s těmito výsledky se potvrdil vzestup intenzity většiny významných tlaků, které úbytek biodiverzity způsobují, jak napovídá např. míra depozice dusíku nebo přelovení populací mořských ryb. Optimisticky může působit naopak zvýšení odezvy ze strany ochrany přírody. Zvětšila se např. rozloha chráněných území i počet druhů, které se v nich vyskytují; zvýšila se i plocha udržitelně obhospodařovaných lesů. Nicméně výše popsaný vývoj globální biodiverzity svědčí o tom, že i přes tyto pozitivní trendy je dopad ochranářských opatření ve světovém měřítku dosti malý. Lze s tím něco dělat? Biologická rozmanitost by měla být především brána vážně a jako součást běžného politického rozhodování (např. v plánech na využití krajiny) by bylo dobré brát v potaz i dopady na její stav. Ojedinělé případy, třeba zlepšení stavu populací celoevropsky chráněných ptačích druhů, nás poučují o tom, že v případě dostatku politické vůle a finančních prostředků lze stav biodiverzity zlepšit. Uvidíme, jestli se to někdy podaří i v celosvětovém měřítku. (Science 328, 1164–1168, 2010)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné