Kopřiva: vyrobeno přírodou, patentováno člověkem

Málokterá rostlina je tak známá jako kopřiva či spíše kopřivy, jejichž nejrozšířenějším reprezentantem je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.). Jejich žahnutí si každý vyzkouší již v dětském věku a pak se jim raději vyhýbá. Kopřiva je dnes rozšířena téměř po celém světě okolo lidských obydlí, podél cest a plotů, vodních toků, na rumištích, navážkách a v příkopech. Opustíte-li proto občas bezpečí svého domova a vydáte se do přírody, o kontakt s kopřivou nemusí být nouze. Žahnutí může být nepříjemné, ale možná i zdraví prospěšné. Kopřiva totiž hraje významnou úlohu v lidové i v současné medicíně. Zejména pomáhá zmírňovat zánětlivé reakce při ekzémech a tlumit alergické příznaky u senné rýmy.

Starší herbáře uváděly mezi účinnými látkami kopřivy zejména chlorofyl, třísloviny, kyselinu křemičitou, vitamíny B1 a B6, acetylcholin a kyselinu mravenčí. Moderní analytické metody odhalily v kopřivě několik stovek organických substancí všech možných typů: alifatické uhlovodíky, organické kyseliny, alkoholy a ketony, fenolické látky, cyklické étery, aminokyseliny, dusíkaté heterocyklické sloučeniny, cukry, thioglykosidy a další a další sloučeniny, jejichž seznam by zabral několik stránek.

Zatímco člověk by takové množství chemických substancí vyráběl velmi dlouho, složitě a nákladně, příroda to dokáže rychle, snadno, levně a navíc ekologicky. Nedokáže však své výtvory chránit patentem. To zase dokáže člověk. Jedním z nejnovějších patentů (United States Patent Application 2010/0009927, Anti-inflammatory and anti-allergy extracts from nettle) je právě extrakt z kopřivy z protizánětlivým a protialergickým účinkem, určený k léčení chronické rýmy.