Bažiny v Lounech

Původ místního jména Louny byl dosud hledán v nedoloženém osobním jméně Lún či Lúňa, jež bylo později připodobněno místním jménům v okolí (Břvany apod.). Mělo tedy jít o Lúnovu či Lúňovu ves – Lúny. Někteří jazykovědci však tento výklad zpochybňovali, poukazovali na to, že základem např. jména Lounice u Litvínova je prokazatelně lúň (novočesky luňák), a Louny tedy mohly vzniknout stejně. V úvahu navíc brali i další možný výklad, a to z keltského luna – louka.

Další možnosti nedávno nabídlo srovnání domácích jmen se jmény na území jiných slovanských národů. V Bělorusku jsou vesnice Luni a Lunna, jejichž jména jsou vykládána z lun’ (okno, jáma v hlíně), což souvisí s baltským liūnas – bláto. V Polsku je tímtéž způsobem vykládáno jméno vesnice Lunawy. V ruských pracích je zmiňováno staré slovo luna, lunka ve významu malá prohlubeň. Ze staročeštiny sice toto slovo neznáme, možná ale zůstalo konzervováno v pomístních jménech, jako jsou Vilouň (V louni?) či V Belounech na Roudnicku (v sousedství lokality Moča pole), popřípadě Na velouni u Třebívlic (i když tomuto vlhkému místu se původně říkalo lúň kvůli luňákům).

Nevíme tedy, jestli byly Louny pojmenovány podle bažin, nebo podle luňáků, víme však, že obojí se tam vyskytovalo. Místní a pomístní jména toho o krajině zřejmě „vědí“ víc, než tušíme. (Acta onomastica IL, 236–239, 2008)