Talovín

Talovín zimní (Eranthis hyemalis) je půvabná, zářivě žlutá květina, která patří mezi první posly jara. Tato drobná, 6 až 10 cm vysoká kráska kvete v únoru až březnu. Miskovité květy rostou na krátkých stopkách a bývají 3 až 4 cm široké. Jsou složeny pouze z kališních lístků a podpírá je mnohodílný zelený listen. Rostlina je původem z jižní Evropy, ale setkat se s ní můžeme i na našich zahrádkách.

Hlízy talovínu obsahují jedovatý lektin, protein složený ze dvou nestejně velkých peptidových řetězců spojených disulfidickou vazbou. Lektiny tvoří velkou skupinu proteinů, které najdeme u všech organismů. S vysokou mírou specificity rozpoznávají a vážou cukry, ať už volné, nebo v glykoproteinech či glykolipidech, a účastní se tak mnoha fyziologických dějů, jako jsou adheze buněk, imunologické reakce, interakce patogenů s hostitelem apod. Lektiny se vyskytují v mnoha potravinách, ale protože jde o bílkoviny inaktivující se teplem, jejich jedovatost se ztrácí při tepelné úpravě pokrmů. V odborné literatuře jsou však popsány desítky otrav po konzumaci syrových nebo nedostatečně tepelně zpracovaných surovin (např. fazolí) s obsahem lektinů.

Mnohé z lektinů patří mezi smrtelně jedovaté látky. Ricin ze semen skočce obecného (Ricinus communis) je řazen mezi ribozomální jedy, protože blokuje činnost organel, v nichž jsou v buňce syntetizovány proteiny. Jedy jako ricin nebo abrin (lektin z Abrus precatorius) jsou na seznamu nebezpečných látek, na něž se vztahuje mezinárodní úmluva o zákazu bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní. Lektin z talovínu je určitě také jedovatý, ale žádné otravy touto rostlinou nejsou v odborné literatuře popsány.