Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2Vesmírná škola 2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Odhmyzeno – neodhmyzeno?

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 84, 2010/2

Článek Lukáše Čížka, Jiřího Beneše, Martina Konvičky a Zdeňka Frice Zpráva o stavu země: Odhmyzeno (Vesmír 88, 386, 2009/6) se projevil vysokou odezvou v denním tisku, rozhlase i televizi. Naše kritické připomínky můžeme rozdělit do dvou okruhů:

  • Hlavním využívaným zdrojem informací pro článek byl problematický Červený seznam ohrožených druhů ČR. Bezobratlí,1) který by ovšem vyžadoval samostatnou kritickou recenzi. Tento neúměrně rozsáhlý a redakčně nezvládnutý seznam má různou odbornou úroveň – od kapitol vysoké profesionální úrovně (naštěstí převládajících) až po několik kapitol diletantských. Nejhorší kapitola tohoto seznamu je věnována motýlům (Lepidoptera) a najdeme zde stejné chyby jako v „Odhmyzeno“. V části Červeného seznamu motýlů jsou uvedeny dokonce i druhy, které se v ČR vůbec nevyskytují a nikdy nevyskytovaly. Ministerstvo životního prostředí jeden nebo dva omyly převzalo i do svých úředních vyhlášek. Dalším základním zdrojem chybných informací byla kniha J. Beneše a kol.: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II.2) Tato kniha je sice dobrým kompilačním přehledem denních motýlů ČR, avšak obsahuje mnoho chyb o rozšíření druhů, a především v různých návrzích na destruktivní management chráněných území, včetně takových absurdit, jako je vypalování rašelinišť nebo povolení pastvy v alpinské zóně nad hranicí lesa. Pokud jde o další převzaté informace, které považujeme za správné, nutno konstatovat, že jsou obecně známé již téměř třicet let a nepochybně měly na ochranu přírody pozitivní vliv.3) Pro pisatele „Odhmyzení“ by jistě bylo užitečné, kdyby alespoň více respektovali Červenou knihu ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů ČSFR, Bezobratlí,4) což je velmi kvalitní publikace s názorným nástinem ochrany vybraných druhů a jejich biotopů.
  • V článku jsou jako vyhynulé druhy motýlů v ČR uváděny např. jihoevropský (mediteránní) bělásek Pieris mannii, jihoevropský bělopásek Limenitis reducta a „západoevropský“ (atlantomediteránní) okáč Pyronia tithonus – jde o jednotlivý, krátkodobý, opakovaně nepotvrzený výskyt jedinců pravděpodobně náhodně „zalétlých“ za hranici areálu trvalého výskytu. Podobně i většina dalších druhů považovaných u nás za vyhynulé byla na našem území pozorována jen v určité době, kdy docházelo k posunu jejich areálu do střední Evropy. Ani takové druhy (jihoevropského ohniváčka Lycaena thersamon, východoevropského bělopáska Neptis sappho, východoevropskou babočku Nymphalis vau-album) nelze považovat za trvalou součást naší fauny. Areál všech těchto běžných druhů jde často daleko za hranice Evropy také v jižních a středních zónách palearktické oblasti. Všechny uvedené druhy a mnohé další, jež jsou na našem území považovány za vyhynulé, se ve střední Evropě vyskytují na hranici areálu, který se dynamicky mění vlivem klimatických změn. Jde o ekologicky oportunní druhy, to znamená, že u nás většinou nemají vazbu na přirozené biotopy a v místech trvalého výskytu (k Česku nejblíže v jižní, východní, popř. západní Evropě) se vyskytují hojně na různých antropicky podmíněných biotopech. Všechny tyto a jim podobné druhy se mohou u nás opět opakovaně objevit. Ze skupiny oportunních druhů tohoto typu se nově rozšířil na naše území například východoevropský žluťásek Colias erate a opakovaně se u nás šíří ohniváček Lycaena dispar, mimo naše území se ve střední Evropě v poslední době opět šíří bělopásek Neptis sappho5) a okáč Pyronia tithonus6) a mohou se opět objevit i v ČR. Snad jediný vyhubený druh je ohniváček Lycaena helle, který v ČR obýval pouze mokřad Černovír u Olomouce, který byl v minulém století zničen odvodněním. Ohniváček Lycaena helle byl také ilegálně introdukován do NP Šumava, ačkoliv v Čechách se spolehlivě nikdy nevyskytoval. Osud této nezodpovědně introdukované populace je nejasný, druh je lokálně běžný na několika mokřadech v Rakousku. Dalším nedostatkem je opomenutí skutečně ohrožených a zranitelných hmyzích druhů většiny ostatních systematických skupin hmyzu s výjimkou denních motýlů a několika druhů brouků.

Dodáváme, že prioritou ochrany přírody je územní ochrana těch biotopů, které jsou nejblíže přirozenému stavu vývoje krajiny a vyžadují jen minimální zásahy člověka. Hmyzí společenstva jsou nedílnou součástí těchto ekologických systémů, jejichž ochranářský management by měl být co nejméně destruktivní a rozloha pokud možno co největší. Jediným konkrétním výsledkem článku „Odhmyzení“ je mystifikace veřejnosti a především zpochybňování ochrany přírody v očích veřejnosti jako instituce spravující síť chráněných území.

Poznámky

1) Red. J. Farkač, D. Král a M. Škorpík, 758 stran, AOPK, Praha 2005.

2) SOM, Praha 2002. Podrobnou recenzi lze najít např. v Živě 77, LXXVII, 2003/6.

3) Viz Vesmír 59, 202, 1980/7; Ohrožený svět hmyzu I. Nováka a K. Spitzera, 139 stran, Academia, Praha 1982.

4) Red. L. Škapec a kol., 156 stran, Príroda, Bratislava 1992.

5) Housenka vázaná na vikvovité rostliny dokonce přechází na invazní trnovník akát!

6) Běžný druh na rumištích v západní a jižní Evropě, nyní již pronikl do západních částí Německa.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorech

Karel Spitzer

Josef Jaroš

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...