Objev holohlavého bulbula

Objevit nový druh ptáka je dnes mnohem obtížnější než objevit třeba nového savce, protože naprostá většina ptáků již byla poznána. Tento fakt souvisí především s tím, že savci obecně žijí skrytějším způsobem života (stačí si ostatně uvědomit, kolik ptáků a savců vidíte, když jdete třeba jen na procházku do lesa). I když se tu a tam nějaký nový ptačí druh objeví, bývá často jen mírně odlišný od svých příbuzných. Objevy očividně odlišných ptačích druhů jsou vzácné, přesto zřejmě stále možné.

Nedávno byl z rozsáhlejších krasových oblastí Laosu popsán nový bulbul (Pycnonotus hualon), tedy středně velký pěvec, a mimochodem nový druh bulbula po 100 letech. Oproti svým příbuzným se nápadně odlišuje především holou hlavou, jejíž většina je pokryta červenou kůží. K výstřednímu vzezření přispívá i modře zbarvená kůže kolem oka. Tento bulbul se vyskytuje v řídké vegetaci pokrývající skalnatý krasový terén ve středním Laosu (a možná i v západní části středního Vietnamu). Většinou přelétává ze stromu či keře na strom či keř a vydává poměrně nápadný bublavý hlas. Přes omezené znalosti jeho biologie se zdá, že samci a samice vytvářejí pár po většinu roku. Tento dosti svérázný bulbul obohacuje osazenstvo Khammouanského krasu o dalšího zajímavého tvora.

Před pár lety odsud byli popsáni savci (většinou s nápadnými adaptacemi na život ve skalnatém terénu, viz Vesmír 85, 330, 2006/6), kteří byli také dosti zajímaví (jeden hmyzožravec a jedna myš), ne-li unikátní (laoš). Není vyloučeno, že se detailnějším výzkumem objeví další nové druhy. Ostatně už nyní se uvažuje, že je tento kras obýván možná neznámým budníčkem a jedním druhem či odlišnou ekologickou formou sýkory zelenohřbeté. (Forktail 25, 1–12, 2009)