Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Jak zhubnout? Bez žírných buněk!

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 76, 2010/2

Donedávna se soudilo, že o svých žírných buňkách se člověk dozví jen při alergické reakci. Ve zdravém těle se podílejí na fungování imunitního systému, zejména na obraně před vícebuněčnými parazity a také, jak se zjistilo před několika lety, před živočišnými jedy (viz Vesmír 86, 137, 2007/3). Nesprávná funkce žírných buněk je spojována s roztroušenou sklerózou, aterosklerózou a některými typy zhoubného bujení.

Skupina vědců pod vedením Guo-Ping Shi z Harvardovy univerzity nedávno objevila, že žírné buňky hrají roli i při vzniku obezity a diabetu. Myši, které v důsledku mutace v jednom z genů žírné buňky nemají, přibírají při krmení vysoce tučnou potravou jen velmi pomalu, mnohem pomaleji než ty, které mají žírných  buněk normální množství. Roli žírných buněk při vzniku obezity navíc prokázal Guo-Ping Shi i jinou metodou. Žírné buňky, k prasknutí přecpané váčky s nejrůznějšími proteázami a dalšími enzymy, projevují navenek aktivitu vyléváním svých nitrobuněčných váčků do mezibuněčného prostoru. Když myším s normálním počtem žírných buněk vpravil Guo-Ping Shi chemikálii, která vylévání váčků zablokovala, byl výsledek stejný, jako kdyby myš žádné žírné buňky neměla. Také tyto myši po tučné potravě přibývaly mnohem pomaleji. Pokud byla chemikálie podána myším již obézním, začaly dokonce na váze ztrácet.

Proč ale právě žírné buňky? Nacházejí se často v blízkosti krevních vlásečnic a hned několik okolností nasvědčuje tomu, že podněcují jejich novotvorbu, a tím i přísun živin do tukové tkáně. Je známo, že žírné buňky produkují cytokiny IL-6 a IFN-γ. Myši, jejichž žírné buňky nebyly schopny produkovat některý z nich, po tučné potravě téměř netloustly (stejně jako myši bez žírných buněk). Přesný mechanismus ještě není znám, ale potlačení funkce žírných buněk v tukové tkáni už budí zájem farmaceutických společností. (Liu a kol.: Nat. Med. 15, 940–946, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...