Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Jak zhubnout? Bez žírných buněk!

 |  11. 2. 2010
 |  Vesmír 89, 76, 2010/2

Donedávna se soudilo, že o svých žírných buňkách se člověk dozví jen při alergické reakci. Ve zdravém těle se podílejí na fungování imunitního systému, zejména na obraně před vícebuněčnými parazity a také, jak se zjistilo před několika lety, před živočišnými jedy (viz Vesmír 86, 137, 2007/3). Nesprávná funkce žírných buněk je spojována s roztroušenou sklerózou, aterosklerózou a některými typy zhoubného bujení.

Skupina vědců pod vedením Guo-Ping Shi z Harvardovy univerzity nedávno objevila, že žírné buňky hrají roli i při vzniku obezity a diabetu. Myši, které v důsledku mutace v jednom z genů žírné buňky nemají, přibírají při krmení vysoce tučnou potravou jen velmi pomalu, mnohem pomaleji než ty, které mají žírných  buněk normální množství. Roli žírných buněk při vzniku obezity navíc prokázal Guo-Ping Shi i jinou metodou. Žírné buňky, k prasknutí přecpané váčky s nejrůznějšími proteázami a dalšími enzymy, projevují navenek aktivitu vyléváním svých nitrobuněčných váčků do mezibuněčného prostoru. Když myším s normálním počtem žírných buněk vpravil Guo-Ping Shi chemikálii, která vylévání váčků zablokovala, byl výsledek stejný, jako kdyby myš žádné žírné buňky neměla. Také tyto myši po tučné potravě přibývaly mnohem pomaleji. Pokud byla chemikálie podána myším již obézním, začaly dokonce na váze ztrácet.

Proč ale právě žírné buňky? Nacházejí se často v blízkosti krevních vlásečnic a hned několik okolností nasvědčuje tomu, že podněcují jejich novotvorbu, a tím i přísun živin do tukové tkáně. Je známo, že žírné buňky produkují cytokiny IL-6 a IFN-γ. Myši, jejichž žírné buňky nebyly schopny produkovat některý z nich, po tučné potravě téměř netloustly (stejně jako myši bez žírných buněk). Přesný mechanismus ještě není znám, ale potlačení funkce žírných buněk v tukové tkáni už budí zájem farmaceutických společností. (Liu a kol.: Nat. Med. 15, 940–946, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.