Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Křídelnice, arzenová kapradina

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 727, 2010/12

Některé rostliny jsou schopny růst i v prostředí s vysokým obsahem toxických prvků a mohou je ve svém těle akumulovat. Mimořádně velká množství prvků, zejména kadmia, kobaltu, chromu, mědi, niklu, selenu a olova, akumulují rostliny označované jako hyperakumulátory. V případě arzenu je jako hyperakumulátor tohoto prvku známa pouze jediná rostlina – kapradina křídelnice, Pteris vittata L. (Nature 409, 579, 2001). Tato kapradina, rostoucí např. na odkalištích v Zambii, snese až 1000krát vyšší koncentraci arzenu než jiné rostliny. Je proto předmětem zvýšeného zájmu ekologů, zejména pro možnost jejího použití při biologické rekultivaci ploch kontaminovaných tímto toxickým prvkem (Water Sci. Technol. 61, 3041, 2010).

Záhadou dosud zůstávalo, proč kapradina křídelnice dokáže růst při tak vysokých koncentracích arzenu, při nichž ostatní rostliny okamžitě hynou. Zdá se, že toleranci vůči jedovatému arzenu má na svědomí gen ACR3. Tento gen kóduje protein, který funguje jako transportér arzenu cytoplazmy do buněčných vakuol (Plant Cell 22, 2045, 2010). Již dříve objevený gen PvACR2 kóduje enzym, který redukuje arzeničnan [As(V)] na arzenitan [As(III)]. Takový proces zatím nebyl pozorován u žádného jiného vícebuněčného organismu. Jeho detailní poznání může mít velký význam, protože kapradina křídelnice se jeví jako velmi vhodná rostlina pro dekontaminaci oblastí zamořených arzenem (Bioresource Technology 101, 8024, 2010).

Takových oblastí je na Zemi řada. Arzen se považuje za potenciálně karcinogenní a toxický pro játra, pokožku, ledviny a kardiovaskulární systém a v některých zemích, jako je např. Bangladéš, je odpovědný za vysoké procento potratů, dětskou úmrtnost a až za pětinu všech úmrtí (Int. J. Environ. Res. Public Health 7, 2811, 2010). Levný a spolehlivý způsob dekontaminace oblastí s vysokou zátěží arzenem by přivítalo mnoho zemí včetně ČR.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.