Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Křídelnice, arzenová kapradina

 |  9. 12. 2010
 |  Vesmír 89, 727, 2010/12

Některé rostliny jsou schopny růst i v prostředí s vysokým obsahem toxických prvků a mohou je ve svém těle akumulovat. Mimořádně velká množství prvků, zejména kadmia, kobaltu, chromu, mědi, niklu, selenu a olova, akumulují rostliny označované jako hyperakumulátory. V případě arzenu je jako hyperakumulátor tohoto prvku známa pouze jediná rostlina – kapradina křídelnice, Pteris vittata L. (Nature 409, 579, 2001). Tato kapradina, rostoucí např. na odkalištích v Zambii, snese až 1000krát vyšší koncentraci arzenu než jiné rostliny. Je proto předmětem zvýšeného zájmu ekologů, zejména pro možnost jejího použití při biologické rekultivaci ploch kontaminovaných tímto toxickým prvkem (Water Sci. Technol. 61, 3041, 2010).

Záhadou dosud zůstávalo, proč kapradina křídelnice dokáže růst při tak vysokých koncentracích arzenu, při nichž ostatní rostliny okamžitě hynou. Zdá se, že toleranci vůči jedovatému arzenu má na svědomí gen ACR3. Tento gen kóduje protein, který funguje jako transportér arzenu cytoplazmy do buněčných vakuol (Plant Cell 22, 2045, 2010). Již dříve objevený gen PvACR2 kóduje enzym, který redukuje arzeničnan [As(V)] na arzenitan [As(III)]. Takový proces zatím nebyl pozorován u žádného jiného vícebuněčného organismu. Jeho detailní poznání může mít velký význam, protože kapradina křídelnice se jeví jako velmi vhodná rostlina pro dekontaminaci oblastí zamořených arzenem (Bioresource Technology 101, 8024, 2010).

Takových oblastí je na Zemi řada. Arzen se považuje za potenciálně karcinogenní a toxický pro játra, pokožku, ledviny a kardiovaskulární systém a v některých zemích, jako je např. Bangladéš, je odpovědný za vysoké procento potratů, dětskou úmrtnost a až za pětinu všech úmrtí (Int. J. Environ. Res. Public Health 7, 2811, 2010). Levný a spolehlivý způsob dekontaminace oblastí s vysokou zátěží arzenem by přivítalo mnoho zemí včetně ČR.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné