Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Vibrio parahaemolyticus: odhaleno

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 664, 2010/11

Slanomilný mikrob Vibrio parahaemolyticus stojí za většinou infekcí získaných při zranění v mořské vodě, popřípadě po požití kontaminovaných mořských organismů. Při jeho požití hrozí silné průjmy, zvracení a žaludeční křeče. Skupině vědců pod vedením Kima Ortha z Texaské univerzity se nyní podařilo zjistit proč vibrio vypouští (pomocí mechanismu podobného stříkačce) do našich buněk soubor hemolytických proteinů podněcujících výrazné změny tvaru buňky následované celkovým rozpadem buněčných struktur nebo apoptózou (programovanou buněčnou smrtí). Nejdůležitější ze vstřikovaných proteinů se ukázala molekula pod názvem VPA0450. Orthovu týmu se podařilo prokázat, že tato molekula je inositolovou fosfatázou (tj. odštěpuje z membránového lipidu zvaného fosfatidylinositol bisfosfát jeho fosfátovou skupinu D5). Tím v membráně narušuje vazebná místa pro adaptorové proteiny a navazující aktinový cytoskelet, který slouží jako buněčné lešení udržující tvar buňky a určuje správné umístění většiny buněčných proteinů. Toxin stimuluje i rychlou tvorbu četných velkých membránových výběžků a vede až k rozpadu buněčné membrány.

Jde o další potvrzení důležitosti donedávna opomíjené skupiny enzymů – proteinových a lipidových fosfatáz. Dlouhou dobu po svém objevu byly považovány za poměrně nevýznamné a nespecifické molekuly. V posledním desetiletí se však zjistilo, že hrají klíčovou úlohu při vzniku a progresi řady významných onemocnění a zároveň i při některých infekcích. Řada mikroorganismů využívá proteinové či lipidové fosfatázy přímo jako své efektorové molekuly a sekretují je do těla napadené oběti (např. Salmonella, Shigella, Yersinia pestis – původce dýmějového moru). Některé jiné mikroorganismy vypouštějí proteiny působící na fosfatázy tělu vlastní (např. Helicobacter pylori proteiny CagA a VacA způsobuje vznik žaludečních vředů a rakoviny žaludku). (Broberg C. A. a kol., doi: 10.1126/science.1192850)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...