Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

K článku Německá univerzita v Praze a přírodní vědy, 1882–1939

 |  5. 11. 2010
 |  Vesmír 89, 653, 2010/11

Díky za zajímavý článek o přírodovědě na Německé univerzitě v Praze. Vím, že v něm šlo o výběr omezený rozsahem, nicméně přesto bych rád připomenul ještě osobnost geologa, geografa a cestovatele Oskara Lenze. V letech 1874–1885 podnikl celkem tři cesty do Afriky, v kterých mj. podal první kompletní geologickou charakteristiku dnešního Gabonu a Rovníkové Guineje či v přestrojení za tureckého vojenského lékaře pronikl jako teprve čtvrtý Evropan do Timbuktu (první „horem“ z Maroka). V roce 1887 přijal profesuru zeměpisu na Německé univerzitě v Praze. Zastával ji pak třiadvacet let.

Možná je škoda, že článek pomíjí lékařskou fakultu Německé univerzity, jejíž některé aktivity logicky měly blízko k biologickým vědám. Uvedu tři příklady její světovosti v tomto směru (jde rovněž o výběr, nikoli výčet):

V roce 1907, rok po Aloisi Alzheimerovi a nezávisle na něm, docent Oskar Fischer z psychiatrické kliniky popsal typické histopatologické změny na mozku při novém druhu demence. Slavný Emil Kraepelin však při jejím pojmenování v roce 1910 dal přednost svému blízkému spolupracovníku Alzheimerovi.

V roce 1930 docent gynekologie Hermann Knaus (nezávisle na Japonci Kjúsako Oginovi) formuloval teorii o ovulaci a o plodných a neplodných dnech ženy a na tom vybudoval antikoncepční teorii neplodných dní (důležitou i proto, že ji povoluje i církev).

V roce 1930, kdy teprve rok starý Forssmannův vynález katetrizace srdce světová odborná veřejnost ještě ignorovala či dokonce ostouzela, docent interní kliniky Otto Klein první na světě použil její vlastnoručně zdokonalenou variantu a změřil u několika pacientů minutový výdej krve (mimochodem – došel k výsledku 5 l krve za minutu, což odpovídá aktivnímu objemu levé komory cca 80 ml). Nobelovu cenu však spolu s Forssmannem získali dva Američané za své poválečné výsledky.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

František Houdek

Ing. František Houdek (*1950) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Působil v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, v Encyklopedickém institutu ČSAV a v Mladé frontě DNES. Je autorem či spoluautorem stovek popularizačních článků a několika knih, např. Jak léčit nemoc šílené medicíny – aneb Hippokratova noční můra (s Janem Hnízdilem a Jiřím Šavlíkem; rec. Vesmír 88, 205, 2009/3), Moudrost vědy v citátech (rec. Vesmír 94, 272, 2015/5) či zatím poslední Od pluhu do senátu a zpátky (s Josefem Římanem).
Houdek František

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné