Může jedna buňka myslet?

Převažuje názor, že tak složité pochody, jako je vědomí, učení a paměť, jsou založeny u vyšších živočichů na interakci shluků nervových buněk (ganglií), mozku a jiných částí nervového systému. Buněčný biolog Dennis Bray po studiu jednobuněčných organismů – bičíkovce mrskavky (Stentor) a některých bakterií – ukazuje, že orientace v prostoru, schopnost vyhýbat se škodlivinám, a dokonce paměť (chování založené na předchozí zkušenosti) lze pozorovat i u jednobuněčných organismů. Svou knihu nazval „Wetware. A computer in every living cell“ (viz recenzi W. F. Marshalla, Science 325, 948, 2009). I když většina biologů soudí, že jednotlivá buňka (jednobuněčný organismus) myslet nemůže, na základě Brayovy knihy by mohli změnit názor. Zdá se, že buňky jsou inteligentní stvoření, kontinuál­ně vnímající prostředí, v němž žijí a pohybují se. Jejich „wetware“ jim umožňuje vhodně reagovat a poučit se z minulých chyb.