Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Může jedna buňka myslet?

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 7, 2010/1

Převažuje názor, že tak složité pochody, jako je vědomí, učení a paměť, jsou založeny u vyšších živočichů na interakci shluků nervových buněk (ganglií), mozku a jiných částí nervového systému. Buněčný biolog Dennis Bray po studiu jednobuněčných organismů – bičíkovce mrskavky (Stentor) a některých bakterií – ukazuje, že orientace v prostoru, schopnost vyhýbat se škodlivinám, a dokonce paměť (chování založené na předchozí zkušenosti) lze pozorovat i u jednobuněčných organismů. Svou knihu nazval „Wetware. A computer in every living cell“ (viz recenzi W. F. Marshalla, Science 325, 948, 2009). I když většina biologů soudí, že jednotlivá buňka (jednobuněčný organismus) myslet nemůže, na základě Brayovy knihy by mohli změnit názor. Zdá se, že buňky jsou inteligentní stvoření, kontinuál­ně vnímající prostředí, v němž žijí a pohybují se. Jejich „wetware“ jim umožňuje vhodně reagovat a poučit se z minulých chyb.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné