Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Elektrické baterii je 210 let

 |  14. 1. 2010
 |  Vesmír 89, 7, 2010/1

V roce 1780 pitval italský profesor anatomie Luigi Galvani mrtvou žábu ležící na pozinkovaném pitevním stole. Při každém dotyku skalpelu s žabím tělem sebou žába škubla. Po opakovaných pokusech Galvani usoudil, že v žabích svalech je elektřina, a proto se zaškubou pokaždé, když se dotknou zároveň dvou různých kovů. Galvaniho současník Alessandro Volta, profesor na univerzitě v Pavii, však Galvaniho vývodům nevěřil. Pustil se do vlastních experimentů a v roce 1799 prokázal, že dva různé kovy (elektrody) ponořené do vhodného roztoku (elektrolytu) produkují elektrický proud. Sestrojil tak první elektrický článek, později na počest Galvaniho nazývaný galvanický. Napětí Voltova galvanického článku bylo malé a jeho výkon nevalný, ale podařilo se mu sestavit baterii článků, v nichž se střídaly zinkové a měděné plíšky. Proloženy byly kousky tkaniny nasáklé roztokem kyseliny sírové. Toto zařízení, nazvané Voltův sloup, bylo schopno po určitou dobu vyrábět elektrický proud. Díky tomu bylo možné studovat jeho vlastnosti, což vedlo k mnoha dalším objevům a položilo základy nového vědního oboru – elektrochemie.

Vynález elektrické baterie udělal obrovský dojem na Napoleona Bonaparte. Napoleonova přízeň pomohla Voltovi k povýšení na hraběte, k jmenování senátorem a rektorem univerzity.

Po Napoleonově pádu však upadl v nemilost i on a 5. března 1827 (v 82 letech) zemřel ve svém rodném městě Como jako chudý občan. Dnes jsou galvanické články různých typů základem baterií, jež jsou zdrojem elektrické energie v mnoha zařízeních, jako jsou dětské hračky, mobilní telefony, fotoaparáty, počítače, dopravní prostředky, ale i kosmické technologie.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné