Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Původ měsíčků Marsu

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 532, 2009/9

Astrofyzik Geoffrey A. Landis z Glennova výzkumného střediska NASA v Clevelandu publikoval novou zajímavou myšlenku, jak přišla planeta Mars ke svým dvěma miniaturním měsíčkům. Dosavadní představy vycházely ze dvou teorií. Podle jedné obě tělesa – Phobos a Deimos – vznikla společně s Marsem, vytvořila se akrecí materiálu, který zbyl po tvorbě vlastní planety. Druhý názor, obecněji přijímaný, předpokládá, že jde o dvě malé planetky zachycené na dráze kolem Marsu. Proti této teorii vznáší Landis dvě závažné námitky:

Pro zachycení těles obíhajících sluneční soustavou je zapotřebí značné energie, potřebné k snížení původní rychlosti planetky tak, aby přešla na oběžnou dráhu kolem planety. I když k tomu může dojít při mnohonásobném opakovaném průletu asteroidu kolem Marsu, je takový proces statisticky značně nepravděpodobný. Pravděpodobnější mechanismus spočívá v atmosférickém záchytu, kdy planetka proletí vrchními vrstvami atmosféry a aerodynamickým bržděním se její rychlost sníží. Proti tomu Landis namítá, že Mars nemá a zřejmě ani v minulosti neměl dostatečně hustou atmosféru. Druhou námitkou je, že (jak naznačují detailní snímky Phobosu a Deimosu) zřejmě jde o konglomerát volně vázaných úlomků hornin, který by se s vysokou pravděpodobností při průletu atmosférou Marsu rozpadl.

Landisova nová alternativní teorie vychází ze zjištění, že mnoho planetek je binárních, tedy že mají svoje vlastní měsíčky. Dokládá výpočtem, že při průletu takové dvojice ji mohou slapové gravitační síly planety „rozpojit“, a zatímco hlavní těleso dvojice získá trochu kinetické energie navíc, její měsíc energii ztratí a zůstane uvězněn na oběžné dráze kolem Marsu. (arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0903/0903.3434.pdf)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné