Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Původ měsíčků Marsu

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 532, 2009/9

Astrofyzik Geoffrey A. Landis z Glennova výzkumného střediska NASA v Clevelandu publikoval novou zajímavou myšlenku, jak přišla planeta Mars ke svým dvěma miniaturním měsíčkům. Dosavadní představy vycházely ze dvou teorií. Podle jedné obě tělesa – Phobos a Deimos – vznikla společně s Marsem, vytvořila se akrecí materiálu, který zbyl po tvorbě vlastní planety. Druhý názor, obecněji přijímaný, předpokládá, že jde o dvě malé planetky zachycené na dráze kolem Marsu. Proti této teorii vznáší Landis dvě závažné námitky:

Pro zachycení těles obíhajících sluneční soustavou je zapotřebí značné energie, potřebné k snížení původní rychlosti planetky tak, aby přešla na oběžnou dráhu kolem planety. I když k tomu může dojít při mnohonásobném opakovaném průletu asteroidu kolem Marsu, je takový proces statisticky značně nepravděpodobný. Pravděpodobnější mechanismus spočívá v atmosférickém záchytu, kdy planetka proletí vrchními vrstvami atmosféry a aerodynamickým bržděním se její rychlost sníží. Proti tomu Landis namítá, že Mars nemá a zřejmě ani v minulosti neměl dostatečně hustou atmosféru. Druhou námitkou je, že (jak naznačují detailní snímky Phobosu a Deimosu) zřejmě jde o konglomerát volně vázaných úlomků hornin, který by se s vysokou pravděpodobností při průletu atmosférou Marsu rozpadl.

Landisova nová alternativní teorie vychází ze zjištění, že mnoho planetek je binárních, tedy že mají svoje vlastní měsíčky. Dokládá výpočtem, že při průletu takové dvojice ji mohou slapové gravitační síly planety „rozpojit“, a zatímco hlavní těleso dvojice získá trochu kinetické energie navíc, její měsíc energii ztratí a zůstane uvězněn na oběžné dráze kolem Marsu. (arxiv.org/ftp/arxiv/papers/0903/0903.3434.pdf)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Antonín Vítek

Mgr. Antonín Vítek, CSc., (1940-2012) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Knihovně Akademie věd ČR vytváří informační systémy. Zabývá se též historií kosmonautiky. Vytvořil a udržuje internetový katalog kosmických družic a sond SPACE 40, viz www.lib.cas.cz/www/space.40/index.html.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...