Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Oči už dávno nestačí

Od Galilea k vesmírným teleskopům
 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 536, 2009/9

27. veřejná beseda Třetí dimenze • Český rozhlas Leonardo, Lidová univerzita MK v Praze, Vesmír • Městská knihovna v Praze • 17. červen 2009 • hosté: Dr. Miroslav Brož (Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.); Doc. Zdeněk Mikulášek (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně); Doc. Luboš Perek (Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.) • moderoval Robert Tamchyna (Český rozhlas Leonardo). Uvádíme několik úryvků ze vstupů doyena české astronomie, který letos oslavil devadesátiny. Text není doslovný a nebyl autorizován.

Luboš Perek: Astronomie při mých začátcích byla něco úplně jiného než dnes, prakticky všechno se změnilo: přístroje, metody, vybavení, počítačové záležitosti. Když jsem studoval, bylo příkladem něčeho nemožného vidět druhou stranu Měsíce, dnes mám katalog, který je skoro tak podrobný jako plán Prahy…

V padesátých letech se Ondřejov a Státní hvězdárna staly jediným ústavem a vznikla otázka, jaké bude přístrojové vybavení. Tehdy jediný výrobce, který přicházel v úvahu, byl Zeiss v Jeně, který postavil dvoumetrovou Schmidtovu komoru pro jejich observatoř. Bylo nasnadě se zeptat, jestli by také neudělali dvoumetrový dalekohled pro Československo. Zájem byl i ze Sovětského svazu, a tak se Zeiss dal do výroby. Dostal jsem na starost vědeckou stránku. Sedm let jsme korespondovali s Zeissem, a nejen korespondovali, ale také se navštěvovali. Asi po stovce porad se zrodil dalekohled na velice slušné úrovni. Zejména opticky a mechanicky byl vynikající. Když se plánoval, byly na světě jen tři čtyři dalekohledy podstatně většího rozměru, dnes už dvoumetrové dalekohledy létají v kosmickém prostoru…

Ještě mám poznámku k Evropské jižní observatoři, které je už skoro 40 let. Měl jsem to štěstí, že jsem dostalpozvání na cestu do Jižní Ameriky a byl jsem při otevření observatoře v roce 1970. A dostal jsem tam dokonce 15 pozorovacích dní. Ovšem bylo to už v období jarním, kdy tam nastává nestabilita ovzduší, ale přesto jsem mohl využít 85 % pozorovacího času, což je v našich observatořích nevídaně mnoho. Můj kolega dr. Luboš Kohoutek má na Jižní observatoři napozorováno přes 200 nocí. […] Dnes pozorování vypadá úplně jinak, než vypadalo o generaci dříveč, ale to, že jsme se stali členy Jižní observatoře, bude mít ohromný význam pro mladší generaci, která může přijít s úplně jinou. […]

Prostor kolem Země je hodně plný, katalogizovaných objektů je přes 14 tisíc (5–6 tisíc tun), aktivních objektů je 700–800, a všechno ostatní jsou objekty, které tam vlastně nepatří. Jenomže my nemáme žádnou metodu jak něco z kosmického prostoru dostat…

Celý záznam z besedy na adrese www.rozhlas.cz/leonardo/knihovna.

Následující večer Třetí dimenze se bude konat 21. října 2009 v malém sále Městské knihovny v Praze, sledujte prosím www.vesmir.czwww.rozhlas.cz/leonardo.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné