Nemoc v Číně popsaná už kozáckými lékaři

Ve střední Číně, prakticky ale v pásu od Tibetu až po Charbin na Dálném východě, se hromadně vyskytuje endemická deformace kloubů zejména rukou a nohou, která způsobuje invaliditu – nemocní nemohou chodit a nejsou ani schopni pracovat. Ukázalo se, že nemoc je známa už dávno. V roce 1849 popsal ruský dohlížitel její výskyt v povodí řeky Urov, severně od Bajkalu. Po několika letech popsal „urovskou nemoc“ i ruský kozácký lékař Nikolaj Kašin a brzy poté o ní další kozácký lékař Jevgenij V. Beck napsal monografii „Osteoarthritis deformans endemica“. V severní Koreji dostala nemoc název tojiru, v Číně da gu ji bing (nemoc velkých kloubů).

Nyní se v Číně po příčinách této nemoci intenzivně pátrá. Ukazuje se, že postihuje lidi žijící dlouhodobě v oblastech s nedostatkem selenu a snad i jiných stopových prvků. V každém případě vede potrava obohacená selenem k ústupu nemoci. Přestože se pro „Kašinovu-Beckovu nemoc“ hledají i jiná vysvětlení, dostala se kvůli selenu v Číně do popředí zájmu. Netrpí jí totiž například mladí lidé v Tibetu, kteří pravidelně jedí kopřivy, jež tento prvek obsahují. Kromě doplňování selenu v potravinách přikročili Číňané dokonce k přemísťování nejpostiženějších vesnic. Objasnění příčin „Kašinovy-Beckovy nemoci“ by mohlo být poučné i pro další státy. Deformující osteoartritida totiž postihuje také tisíce lidí mimo oblast původního výskytu, a to i ve vyspělých zemích. (Science 324, 1378, 2009)