Plastoflóra a jiné zajímavosti
V lehce úsměvném závěru článku píše autorka Jitka Klimešová o „plastové flóře“ za našimi okny. Povzbuzuje tvůrce k využití netušených možností, které tato svérázná pěstitelská činnost v sobě skrývá.
Náhodou jsme před pár týdny strávili pěkný víkend na Rakovnicku, kde jsme navštívili místní pozoruhodnost – plastovou borovici. Jde o maskovaný stožár vysílače mobilní sítě. Vysílač stojí v přírodním parku Džbán u obce Milý, na úbočí kopce Vošková. Odtud se otevírá výhled (pro oko i radiové vlny) na Slánsko a Kladensko.
Borovice má výšku 24 metrů. Kmen, patrně ocelový, je tvarován a nabarven tak, že poměrně věrně připomíná kůru, včetně suků po odlomených větvích. Antény na jeho vrcholu jsou zdařile maskovány větvemi s plastovým jehličím. Jehličí je sice poněkud světlejší než na borovici lesní, spíše připomíná borovici vejmutovku, ale odstín naštěstí nepůsobí příliš uměle.
Stožár je umístěn ve svahu, takže pro většinu pohledů nevyčnívá borovice na horizontu. Mobilní buňka se skrývá v nižší zeleni, a tak ji spatříme až z bezprostřední blízkosti. Pokud o vysílači nebudete vědět, určitě si ho ani z malé vzdálenosti nevšimnete a budete překvapeni, až když stanete pod ním.
Jde o zajímavý kompromis mezi ochranou přírody a potřebami mobilních operátorů. Můj první dojem byl velmi smíšený, spíše rozpačitý. Na mysli mi vytanuly zástupy sádrových trpaslíků před hraničními přechody do Německa, Karlštejny a Křivokláty mezi tulipány na zahrádkách a zaprášené plexisklové kapičky rosy na květinách bankovních hal. Ani pravou borovičku na Vánoce bych za nic neměnil za plastovou. Po odeznění prvního dojmu ale soudím, že tahle „borovička“ je přeci jen lepší než zatím obvyklé červenobílé konstrukce „zdobící“ většinu ostatních vrcholů a vyvýšenin české krajiny. Posuďte sami.
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [391,76 kB]