Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Proč ve městech nevysazovat nepůvodní dřeviny?

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 218, 2009/4

Výsadba nepůvodních rostlin je problémem snad každého českého města. Nejviditelnějším příkladem jsou nepůvodní dřeviny, kdy dokonce i na vesnických návsích často najdeme vysazené vzrostlé stříbrné smrky (Picea pungens), v zahrádkách bývají běžným jevem porosty zeravů západních (Thuja occidentalis) a desítek dalších exotických druhů dřevin i bylin. Podobný problém mají i jiné evropské země a také USA, kde údajně nyní výsadba nepůvodních druhů nad původními převažuje.

Na jednotlivé druhy rostlin jsou samozřejmě vázány specifické druhy organismů. Jak se výsadba nepůvodních dřevin projeví na místní fauně? Karin Burghardtová a její kolegové z Delawarské univerzity v Newarku studovali příměstské biotopy, z nichž část obsahuje téměř jen původní druhy rostlin, zatímco druhá část je směsicí domácích druhů s exotickými.

Výsledky studie dávají jednoznačně zapravdu zastáncům co nejvyššího zastoupení domácích a stanovištně původních druhů. Reakce typických indikátorů biodiverzity – ptáků a motýlů – na zvýšené zastoupení nepůvodních druhů rostlin byla jednoznačně negativní. V místech s vyšším zastoupením nepůvodních druhů byla početnost i druhová rozmanitost larev motýlů několikrát nižší než na místech s převažujícími původními druhy. Jen nepatrně méně byla ovlivněna početnost a druhová rozmanitost přítomných ptáků. Snížení početnosti a druhové rozmanitosti se týkalo zejména hmyzožravých druhů, druhy všežravé si se změnami dokázaly poradit poměrně dobře.

Je velmi dobře dokumentováno, že výskyt a početnost většiny ptačích druhů jsou limitovány dostupností potravy. Tato studie prokazuje, že i exotické druhy neinvazního charakteru jsou pro původní ekosystémy nebezpečím. Mimo jiné tím, že omezují dostupnost a rozmanitost hmyzu, nepřímo snižují na dané lokalitě početnost ptactva. Studie je důležitým argumentem proti tvrzení, že přítomnost a výsadba neinvazních exotických druhů rostlin nemá na místní biotu žádný negativní vliv. (Conservation Biology 23, 219–224, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...