Aktuální číslo:

2019/1

Téma měsíce:

Led

Proč ve městech nevysazovat nepůvodní dřeviny?

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 218, 2009/4

Výsadba nepůvodních rostlin je problémem snad každého českého města. Nejviditelnějším příkladem jsou nepůvodní dřeviny, kdy dokonce i na vesnických návsích často najdeme vysazené vzrostlé stříbrné smrky (Picea pungens), v zahrádkách bývají běžným jevem porosty zeravů západních (Thuja occidentalis) a desítek dalších exotických druhů dřevin i bylin. Podobný problém mají i jiné evropské země a také USA, kde údajně nyní výsadba nepůvodních druhů nad původními převažuje.

Na jednotlivé druhy rostlin jsou samozřejmě vázány specifické druhy organismů. Jak se výsadba nepůvodních dřevin projeví na místní fauně? Karin Burghardtová a její kolegové z Delawarské univerzity v Newarku studovali příměstské biotopy, z nichž část obsahuje téměř jen původní druhy rostlin, zatímco druhá část je směsicí domácích druhů s exotickými.

Výsledky studie dávají jednoznačně zapravdu zastáncům co nejvyššího zastoupení domácích a stanovištně původních druhů. Reakce typických indikátorů biodiverzity – ptáků a motýlů – na zvýšené zastoupení nepůvodních druhů rostlin byla jednoznačně negativní. V místech s vyšším zastoupením nepůvodních druhů byla početnost i druhová rozmanitost larev motýlů několikrát nižší než na místech s převažujícími původními druhy. Jen nepatrně méně byla ovlivněna početnost a druhová rozmanitost přítomných ptáků. Snížení početnosti a druhové rozmanitosti se týkalo zejména hmyzožravých druhů, druhy všežravé si se změnami dokázaly poradit poměrně dobře.

Je velmi dobře dokumentováno, že výskyt a početnost většiny ptačích druhů jsou limitovány dostupností potravy. Tato studie prokazuje, že i exotické druhy neinvazního charakteru jsou pro původní ekosystémy nebezpečím. Mimo jiné tím, že omezují dostupnost a rozmanitost hmyzu, nepřímo snižují na dané lokalitě početnost ptactva. Studie je důležitým argumentem proti tvrzení, že přítomnost a výsadba neinvazních exotických druhů rostlin nemá na místní biotu žádný negativní vliv. (Conservation Biology 23, 219–224, 2009/1)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Krajinná ekologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Dostali jsme obrovskou šanci

Dostali jsme obrovskou šanci

Eva Bobůrková  |  7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému?

Dejte to k ledu. Ale ke kterému? uzamčeno

Dominik Heger  |  7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu

Nedopsaný příběh červeného sněhu

Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné