Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

…aby sousedovi chcípla koza!

 |  9. 4. 2009
 |  Vesmír 88, 216, 2009/4

Není to zřejmě jen české úsloví. Šest japonských vědců s jedním Angličanem z Cambridge (Science 323, 937–939, 2009) publikovalo článek s titulkem „Když váš zisk je moje bolest a vaše bolest je mým ziskem: nervové koreláty závisti a Schadenfreude“. Ten už v titulu naznačuje, že jde o všeobecný jev – pro Schadenfreude neexistuje anglické slovo, ale ani české. Jak jedním slovem přeložit „radost ze škody“ – tedy ze škody toho druhého? Vlastně ano – škodolibost. Že by to znali jen Němci, a nikoli Angličané? Co říkají japonští psychologové? „Často hodnotíme sebe i ty druhé na základě sociálního srovnání. Cítíme závist, když osoba, se kterou se porovnáváme, je v něčem lepší než my. „Schadenfreude“ cítíme, jestliže srovnávaná osoba selže, je neúspěšná. Srovnávací studie zobrazovací funkční magnetické rezonance (fMRI) skupin pokusných osob vzájemně porovnávajících svou úspěšnost ukázaly, že když je porovnávaná osoba výrazně úspěšnější, cítíme silnou závist a při tom na fMRI máme v přední části mozkové části zvané cingulum známky aktivace. V další studii se při silné „Schadenfreude“ (máme radost, že někdo selhal nebo je neúspěšný) objevily na fMRI známky aktivace v mozkové části zvané striatum. Tyto nálezy ukazují, že negativní emoce, závist a „Schadenfreude“, mají v našem mozku koreláty v aktivitě různých částí. Psychologické studie byly provedeny na zdravých dobrovolnících – 10 mužích a 9 ženách. Dalo by se to tedy testovat objektivní zobrazovací metodou mozku a podle toho třeba vybírat kandidáty na různé funkce. Ale k čemu by to bylo dobré, když už to stejně dávno víme – viz to úsloví o koze a nepřeložitelné německé slovo. Třeba by ten, kdo má zvláště silný sklon k „Schadenfreude“, neměl být v grantových komisích ani v komisích při konkurzech – ale našel by se někdo neškodolibý?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vratislav Schreiber

Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.

Doporučujeme

Neandertálský mozek ze zkumavky

Neandertálský mozek ze zkumavky

Jaroslav Petr  |  24. 6. 2018
Vědci vypěstovali v laboratoři miniaturní shluky lidských buněk mozkové tkáně, tzv. organoidy. Ty měly DNA upravenou tak, aby napodobovala DNA...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné