Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Obří améba

 |  13. 3. 2009
 |  Vesmír 88, 146, 2009/3

Améby (měňavky) jsou jednobuněční živočichové obývající především bahnité vody a vlhkou půdu. České jméno si vysloužily proměnlivým tvarem svého těla. Některé měňavky jsou symbionty či parazity v tělech živočichů. Jsou heterotrofní a živí se fagocytózou. Svými panožkami obejmou bakterii, drobného prvoka nebo řasu, uzavřou je ve svém jednobuněčném těle, zahubí je a stráví. Lze je snadno pozorovat pod mikroskopem, měňavka velká (Amoeba proteus) totiž dorůstá velikosti až 1 mm, měňavka bahenní (Pelomyxa palustris) dokonce 4 mm.

Úplného obra mezi měňavkami objevily nedávné podmořské výpravy ve východní části Baham, v Arabském moři i jinde. V hloubkách od 800 až do 1700 metrů byly na bahnitém dně nalezeny améby o průměru 4 cm. Svým tvarem a velikostí připomínají velkou bobuli hroznového vína. Protože při pohybu zanechávají na dně slizové cestičky, považovali je biologové nejprve za neznámý druh plžů. Genetické testy však prokázaly, že jde o amébu rodu Gromia, a posléze dostala jméno Gromia sphaerica. Améby tohoto rodu jsou hojně rozšířené v moři i ve sladkých vodách, ale jejich výskyt v tak velkých hloubkách biology překvapil, o velikosti ani nemluvě.

Objev obrovského jednobuněčného organizmu, jakým je Gromia sphaerica, otevřel řadu otázek. Jednou z nich je, zda podobné améby nemohou být klíčem k záhadným fosilním stopám po pohybujících se organizmech. Stáří těchto zkamenělin je podle všeho 1,8 miliardy let, přitom podle dosavadních teorií se mnohobuněční živočichové vyvinuli až během kambrijské exploze (před 530 miliony let). Kdybychom předpokládali, že tyto stopy zanechaly obří jednobuněčné organizmy, znamenalo by to výraznou podporu dosavadní uznávané hypotézy. (Current Biology 18, 1849–1854, 2008/23)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné