Obří améba

Améby (měňavky) jsou jednobuněční živočichové obývající především bahnité vody a vlhkou půdu. České jméno si vysloužily proměnlivým tvarem svého těla. Některé měňavky jsou symbionty či parazity v tělech živočichů. Jsou heterotrofní a živí se fagocytózou. Svými panožkami obejmou bakterii, drobného prvoka nebo řasu, uzavřou je ve svém jednobuněčném těle, zahubí je a stráví. Lze je snadno pozorovat pod mikroskopem, měňavka velká (Amoeba proteus) totiž dorůstá velikosti až 1 mm, měňavka bahenní (Pelomyxa palustris) dokonce 4 mm.

Úplného obra mezi měňavkami objevily nedávné podmořské výpravy ve východní části Baham, v Arabském moři i jinde. V hloubkách od 800 až do 1700 metrů byly na bahnitém dně nalezeny améby o průměru 4 cm. Svým tvarem a velikostí připomínají velkou bobuli hroznového vína. Protože při pohybu zanechávají na dně slizové cestičky, považovali je biologové nejprve za neznámý druh plžů. Genetické testy však prokázaly, že jde o amébu rodu Gromia, a posléze dostala jméno Gromia sphaerica. Améby tohoto rodu jsou hojně rozšířené v moři i ve sladkých vodách, ale jejich výskyt v tak velkých hloubkách biology překvapil, o velikosti ani nemluvě.

Objev obrovského jednobuněčného organizmu, jakým je Gromia sphaerica, otevřel řadu otázek. Jednou z nich je, zda podobné améby nemohou být klíčem k záhadným fosilním stopám po pohybujících se organizmech. Stáří těchto zkamenělin je podle všeho 1,8 miliardy let, přitom podle dosavadních teorií se mnohobuněční živočichové vyvinuli až během kambrijské exploze (před 530 miliony let). Kdybychom předpokládali, že tyto stopy zanechaly obří jednobuněčné organizmy, znamenalo by to výraznou podporu dosavadní uznávané hypotézy. (Current Biology 18, 1849–1854, 2008/23)