Objev „virofága“

V roce 1915 izoloval mikrobiolog Frederick William Twort (1877–1950) virus, který požíral bakterie. Byl proto nazván bakteriofág. Od té doby bylo nalezeno velké množství takových virů, které jsou schopny rozkládat (lýzovat) napadené bakterie a mohly by sloužit jako účinná antibakteriální léčiva (viz Vesmír 85, 750, 2006/12). Praktické využití bakteriofágů v medicíně však nemělo dlouhé trvání (viz Vesmír 86, 520, 2007/8), brzy je zastínila léčba antibiotiky. Po více než 90 letech od objevu bakteriofága byl objeven další virus, který je schopen reprodukce na úkor jiných virů – virofág (požírač virů). Autoři objevu ho nazvali Sputnik.

Strukturou se Sputnik podobá satelitním virům, malým jednovláknovým RNA-virům, které mohou své životní projevy uskutečňovat pouze ve spolupráci s pomocnými viry. Takový je například původce hepatitidy D – může infikovat pouze buňky, které už jsou nakažené virem hepatitidy B. Jak Sputnik pracuje, tj. jakým způsobem infikuje jiný virus, není známo. Nevíme ani, zda existují i jiné „profágy“. V každém případě je objev dalšího nebuněčného organismu velmi závažný jak z obecně teoretického pohledu na to, co je a co není „život“, tak z důvodů čistě praktických. Virofágy by mohly být použity jako užitečná antivirová léčiva. (DOI: 10.1038/nature07218)