Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Původ echolokace netopýrů dosud nedořešen

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 769, 2009/12

Vědci potřebovali sto let pozorování a pokusů, než uvěřili tomu, že se netopýři orientují ultrazvukem (echolokací). Když už tuto myšlenku přijali, uvěřili, že se tento fascinující jev odvíjí od společného předka (má monofyletický původ). Na základě stavby těla byli totiž netopýři děleni na dva podřády – plodožravé neecholokující kaloně (Megachiroptera) a v zásadě hmyzožravé echolokující pravé netopýry (Microchiroptera). Ovšem ouha, i zde zamíchala kartami molekulární fylogenetika, která rozdělila řád netopýrů na jiné dva podřády (Vesmír 77, 450, 1998/8) – kaloně s vrápencovitými v širokém taxonomickém smyslu (Yinpterochiroptera) a všechny ostatní (Yangochiroptera). V důsledku toho se náhle vynořila otázka: Ztratili kaloni echolokaci, nebo ji nikdy neměli?

Tady by měla pomoci molekulární fylogenetika, když naši představu tak zkomplikovala. Ovšem echolokace je složitý proces, zahrnující tři mechanismy – schopnost vydat vysokofrekvenční echolokační hlas, slyšet vysokofrekvenční ozvěnu a umění to interpretovat dohromady. O molekulárním průběhu těchto procesů toho bohužel doposud mnoho nevíme.

G. Li a jeho kolegové z Univerzity v Šanghaji se zaměřili na dva geny, o nichž se dá předpokládat, že v echolokaci budou hrát roli. Jde o FoxP2, který se u savců podílí na schopnosti vokalizovat, a Prestin, který určuje citlivost kochleárního aparátu ve vnitřním uchu. A ty podaly protichůdné výsledky. Exon 17 genu FoxP2 u kaloňů v porovnání s vrápenci, ostatními netopýry (Yangochiroptera), ale i ostatními savci ukazuje, že kaloni nikdy schopnost echolokace neměli, kdežto exon 7 téhož genu svědčí pro opak. A celá kódující oblast genu Prestin spojuje dohromady echolokující netopýry, kdežto kaloni vycházejí jako základní skupina, která schopnost echolokace neměla nikdy. Je však otázka, zda nejde spíše o sbližování na molekulární úrovni, což by naznačovala délka jednotlivých větví stromu. Navíc pokud byly analyzovány jen aktivní skupiny aminokyselin v transmembránových oblastech, potvrdila se opět špatná klasifikace echolokace.

Zase nevíme, jak to bylo! Při zjišťování původu echolokace u netopýrů tak bude třeba blíže zkoumat komplex genů zapojujících se do echolokace a udělat rozsáhlejší analýzu. (Trends in Ecology and Evolution 24, 351–354, 2009/7)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Simona Poláková

 

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.