Aktuální číslo:

2022/6

Téma měsíce:

200 let G. J. Mendela

Původ echolokace netopýrů dosud nedořešen

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 769, 2009/12

Vědci potřebovali sto let pozorování a pokusů, než uvěřili tomu, že se netopýři orientují ultrazvukem (echolokací). Když už tuto myšlenku přijali, uvěřili, že se tento fascinující jev odvíjí od společného předka (má monofyletický původ). Na základě stavby těla byli totiž netopýři děleni na dva podřády – plodožravé neecholokující kaloně (Megachiroptera) a v zásadě hmyzožravé echolokující pravé netopýry (Microchiroptera). Ovšem ouha, i zde zamíchala kartami molekulární fylogenetika, která rozdělila řád netopýrů na jiné dva podřády (Vesmír 77, 450, 1998/8) – kaloně s vrápencovitými v širokém taxonomickém smyslu (Yinpterochiroptera) a všechny ostatní (Yangochiroptera). V důsledku toho se náhle vynořila otázka: Ztratili kaloni echolokaci, nebo ji nikdy neměli?

Tady by měla pomoci molekulární fylogenetika, když naši představu tak zkomplikovala. Ovšem echolokace je složitý proces, zahrnující tři mechanismy – schopnost vydat vysokofrekvenční echolokační hlas, slyšet vysokofrekvenční ozvěnu a umění to interpretovat dohromady. O molekulárním průběhu těchto procesů toho bohužel doposud mnoho nevíme.

G. Li a jeho kolegové z Univerzity v Šanghaji se zaměřili na dva geny, o nichž se dá předpokládat, že v echolokaci budou hrát roli. Jde o FoxP2, který se u savců podílí na schopnosti vokalizovat, a Prestin, který určuje citlivost kochleárního aparátu ve vnitřním uchu. A ty podaly protichůdné výsledky. Exon 17 genu FoxP2 u kaloňů v porovnání s vrápenci, ostatními netopýry (Yangochiroptera), ale i ostatními savci ukazuje, že kaloni nikdy schopnost echolokace neměli, kdežto exon 7 téhož genu svědčí pro opak. A celá kódující oblast genu Prestin spojuje dohromady echolokující netopýry, kdežto kaloni vycházejí jako základní skupina, která schopnost echolokace neměla nikdy. Je však otázka, zda nejde spíše o sbližování na molekulární úrovni, což by naznačovala délka jednotlivých větví stromu. Navíc pokud byly analyzovány jen aktivní skupiny aminokyselin v transmembránových oblastech, potvrdila se opět špatná klasifikace echolokace.

Zase nevíme, jak to bylo! Při zjišťování původu echolokace u netopýrů tak bude třeba blíže zkoumat komplex genů zapojujících se do echolokace a udělat rozsáhlejší analýzu. (Trends in Ecology and Evolution 24, 351–354, 2009/7)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Simona Poláková

 

Doporučujeme

Slavný všude, jen ne u nás

Slavný všude, jen ne u nás

Marek Vácha  |  30. 5. 2022
„Nikdy si nepsal deník a jeho dopisy vrhají na jeho vnitřní život jen málo světla. Jakožto kněz musel být obzvláště obezřelý při vyjádření svých...
Nejstarší Evropanka

Nejstarší Evropanka uzamčenovideo

Ve čtvrtek 14. září 1950 se v lomu pod návrším Zlatý kůň u Berouna chystají k odstřelu vápence. Je určen pro výrobu cementu. Zahřmí výbuch...
Prolévat luteránskou krev

Prolévat luteránskou krev uzamčeno

Petr Vorel  |  30. 5. 2022
Když se řekne „křížová výprava“, vybaví si čtenář nejspíš tažení středověkých rytířů k Božímu hrobu do Palestiny. Anebo zbabělé křižáky, prchající...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné