Aktuální číslo:

2019/10

Téma měsíce:

Sesuvy

Kolik ptáků létá do Afriky?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 609, 2009/10

nejspíše způsoben horší úrovní tehdejšíchKdyž jsem před pár lety kráčel kamerunskou savanou, na stéblech sloní trávy posedávali bramborníčči hnědí, čerstvě vypálené plochy oživovali konipasi luční a z křoví u potoka se nesl slavičí zpěv. Jsem ještě vůbec v Africe, říkal jsem si, když nejvýznamnější složku místní avifauny tvo ří evropské druhy, které sem jen přiletěly na zimu? A kolik těch našich ptáků tu vlastně může být? Stejnou otázku si položili švýcarští ornitologové a místo planých úvah se počet ptáků, kteří každoročně překonají Saharu, pokusili odhadnout. Došli k závěru, že z Evropy dorazí do subsaharské Afriky zhruba 1,5 až 3 miliardy jedinců. Přitom téměř tři čtvrtiny z tohoto množství tvoří 16 nejhojnějších druhů. Bezkonkurenčně nejpočetnějším evropským druhem je tam budníček větší – nenápadný severoevropský pěvec, který u nás hojně hnízdí v roztroušených křovinách a na lesních pasekách. Do Afriky přilétá budníček větší v množství přes 300 milionů kusů (vlaštovka obecná jen v počtu 150 milionů, slavík obecný necelých 50 milionů). Podobný odhad, o jaký se nyní pokusili Švýcaři, byl učiněn už v padesátých letech minulého století. Výsledný počet byl ovšem podstatně vyšší, asi 4,5 miliardy ptačích jedinců. Znamená to, že jsme během půl století přišli o dvě miliardy ptáků? Pravděpodobně ne – ačkoliv se počet transsaharských migrantů v celé Evropě opravdu dlouhodobě snižuje, je zjištěný úbytek podstatně menší. Velký rozdíl mezi odhady je znalostí o velikostech ptačích populací. (Oikos 118, 624–626, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Zhasněte světla!

Zhasněte světla!

Pavel Pecháček  |  7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů

Negativní dopady sesuvů

Jan Klimeš  |  7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce

Odkrytá skrytá tvář Měsíce uzamčeno

Pavel Gabzdyl  |  7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné