Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Kolik ptáků létá do Afriky?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 609, 2009/10

nejspíše způsoben horší úrovní tehdejšíchKdyž jsem před pár lety kráčel kamerunskou savanou, na stéblech sloní trávy posedávali bramborníčči hnědí, čerstvě vypálené plochy oživovali konipasi luční a z křoví u potoka se nesl slavičí zpěv. Jsem ještě vůbec v Africe, říkal jsem si, když nejvýznamnější složku místní avifauny tvo ří evropské druhy, které sem jen přiletěly na zimu? A kolik těch našich ptáků tu vlastně může být? Stejnou otázku si položili švýcarští ornitologové a místo planých úvah se počet ptáků, kteří každoročně překonají Saharu, pokusili odhadnout. Došli k závěru, že z Evropy dorazí do subsaharské Afriky zhruba 1,5 až 3 miliardy jedinců. Přitom téměř tři čtvrtiny z tohoto množství tvoří 16 nejhojnějších druhů. Bezkonkurenčně nejpočetnějším evropským druhem je tam budníček větší – nenápadný severoevropský pěvec, který u nás hojně hnízdí v roztroušených křovinách a na lesních pasekách. Do Afriky přilétá budníček větší v množství přes 300 milionů kusů (vlaštovka obecná jen v počtu 150 milionů, slavík obecný necelých 50 milionů). Podobný odhad, o jaký se nyní pokusili Švýcaři, byl učiněn už v padesátých letech minulého století. Výsledný počet byl ovšem podstatně vyšší, asi 4,5 miliardy ptačích jedinců. Znamená to, že jsme během půl století přišli o dvě miliardy ptáků? Pravděpodobně ne – ačkoliv se počet transsaharských migrantů v celé Evropě opravdu dlouhodobě snižuje, je zjištěný úbytek podstatně menší. Velký rozdíl mezi odhady je znalostí o velikostech ptačích populací. (Oikos 118, 624–626, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....