Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Kolik ptáků létá do Afriky?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 609, 2009/10

nejspíše způsoben horší úrovní tehdejšíchKdyž jsem před pár lety kráčel kamerunskou savanou, na stéblech sloní trávy posedávali bramborníčči hnědí, čerstvě vypálené plochy oživovali konipasi luční a z křoví u potoka se nesl slavičí zpěv. Jsem ještě vůbec v Africe, říkal jsem si, když nejvýznamnější složku místní avifauny tvo ří evropské druhy, které sem jen přiletěly na zimu? A kolik těch našich ptáků tu vlastně může být? Stejnou otázku si položili švýcarští ornitologové a místo planých úvah se počet ptáků, kteří každoročně překonají Saharu, pokusili odhadnout. Došli k závěru, že z Evropy dorazí do subsaharské Afriky zhruba 1,5 až 3 miliardy jedinců. Přitom téměř tři čtvrtiny z tohoto množství tvoří 16 nejhojnějších druhů. Bezkonkurenčně nejpočetnějším evropským druhem je tam budníček větší – nenápadný severoevropský pěvec, který u nás hojně hnízdí v roztroušených křovinách a na lesních pasekách. Do Afriky přilétá budníček větší v množství přes 300 milionů kusů (vlaštovka obecná jen v počtu 150 milionů, slavík obecný necelých 50 milionů). Podobný odhad, o jaký se nyní pokusili Švýcaři, byl učiněn už v padesátých letech minulého století. Výsledný počet byl ovšem podstatně vyšší, asi 4,5 miliardy ptačích jedinců. Znamená to, že jsme během půl století přišli o dvě miliardy ptáků? Pravděpodobně ne – ačkoliv se počet transsaharských migrantů v celé Evropě opravdu dlouhodobě snižuje, je zjištěný úbytek podstatně menší. Velký rozdíl mezi odhady je znalostí o velikostech ptačích populací. (Oikos 118, 624–626, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné