Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

Kolik ptáků létá do Afriky?

 |  8. 10. 2009
 |  Vesmír 88, 609, 2009/10

nejspíše způsoben horší úrovní tehdejšíchKdyž jsem před pár lety kráčel kamerunskou savanou, na stéblech sloní trávy posedávali bramborníčči hnědí, čerstvě vypálené plochy oživovali konipasi luční a z křoví u potoka se nesl slavičí zpěv. Jsem ještě vůbec v Africe, říkal jsem si, když nejvýznamnější složku místní avifauny tvo ří evropské druhy, které sem jen přiletěly na zimu? A kolik těch našich ptáků tu vlastně může být? Stejnou otázku si položili švýcarští ornitologové a místo planých úvah se počet ptáků, kteří každoročně překonají Saharu, pokusili odhadnout. Došli k závěru, že z Evropy dorazí do subsaharské Afriky zhruba 1,5 až 3 miliardy jedinců. Přitom téměř tři čtvrtiny z tohoto množství tvoří 16 nejhojnějších druhů. Bezkonkurenčně nejpočetnějším evropským druhem je tam budníček větší – nenápadný severoevropský pěvec, který u nás hojně hnízdí v roztroušených křovinách a na lesních pasekách. Do Afriky přilétá budníček větší v množství přes 300 milionů kusů (vlaštovka obecná jen v počtu 150 milionů, slavík obecný necelých 50 milionů). Podobný odhad, o jaký se nyní pokusili Švýcaři, byl učiněn už v padesátých letech minulého století. Výsledný počet byl ovšem podstatně vyšší, asi 4,5 miliardy ptačích jedinců. Znamená to, že jsme během půl století přišli o dvě miliardy ptáků? Pravděpodobně ne – ačkoliv se počet transsaharských migrantů v celé Evropě opravdu dlouhodobě snižuje, je zjištěný úbytek podstatně menší. Velký rozdíl mezi odhady je znalostí o velikostech ptačích populací. (Oikos 118, 624–626, 2009)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ornitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...

Víme. Ale chceme?

Vyhláška upravující koncepci školního stravování, která vstoupila v platnost od 1. září 2025 a počítá s přechodným obdobím do září 2026, znovu...