Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/5

Téma měsíce:

Pohlaví

Obálka čísla

Důležitý obojživelník Gerobatrachus

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 573, 2008/9

Existují tři hlavní teorie o původu dnešních obojživelníků. První dvě předpokládají jejich monofyletický původ (z jednoho předka) v obojživelnících, a to buď skupiny Temnospondyli, či naopak skupiny Lepospondyli (rozdíl mezi skupinami je zejména ve tvaru obratlů). Třetí teorie považuje skupinu Temnospondyli pouze za předky žab a ocasatých, zatímco skupinu Lepospondyli za předky červorů. Rozřešení tohoto problému tentokrát nepřinesly ani molekulárně-fylogenetické metody, podle nichž se navíc dnešní tři skupiny oddělily mnohem dříve (asi před 370–360 miliony let), než se předpokládalo na základě paleontologických nálezů.

Nově nalezeným zástupcem, který by nám mohl pomoci tento problém rozlousknout, je temnospondylní obojživelník Gerobatrachus hottoni, jenž žil ve spodním permu (před 290 miliony let) na území dnešního Texasu. Jeho výjimečnost spočívá například v tom, že zapadá do mezery ve fosilním záznamu mezi ostatními prvohorními obojživelníky a prvními druhohorními zástupci z oddělených linií žab a ocasatých. Navíc je však pozoruhodnou mozaikou znaků, z nichž mnohé sdílí s dalšími skupinami obojživelníků. Například některými lebečními znaky se blíží „pražábě“ Triadobatrachus (žila v triasu na Madagaskaru) a primitivním žábám, jiné (počet článků prstů na zadní noze) sdílí s ostatními temnospondyly, žábami a primitivními ocasatými, dalšími se blíží žábám a ocasatým.

Jediný nalezený exemplář je asi jedenáct cm dlouhý a téměř kompletně zachovalý. Má širokou, lehce stavěnou lebku, kterou připomíná žáby. Patří zřejmě do čeledi Amphibamidae, ale oproti jejím ostatním členům má méně (jen 17) tělních obratlů.

Fylogenetická analýza umístila gerobatracha jako sesterský taxon ke skupině Batrachia, do které patří žáby s triadobatrachem a ocasatí s vyhynulou skupinou zvláštních „šupinatých“ obojživelníků Albanerpetontidae. Tím podpořila temnospondylní původ této skupiny. Naopak „pračervor“ Eocaecilia je, jak se ukázalo, lepospondylní. Tyto výsledky podporují teorii o difyletickém původu (ze dvou výchozích skupin) dnešních obojživelníků. (Nature 453, 515–518, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Milostný život nálevníků

Milostný život nálevníků uzamčeno

Ivan Čepička  |  5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Chromozomy, geny, hormony a pohlaví

Jaroslav Petr  |  5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy

Dřevěné mrakodrapy uzamčeno

Václav Sebera  |  5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...