Vesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzikaVesmírná škola fyzika

Aktuální číslo:

2025/2

Téma měsíce:

Sklo

Obálka čísla

Důležitý obojživelník Gerobatrachus

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 573, 2008/9

Existují tři hlavní teorie o původu dnešních obojživelníků. První dvě předpokládají jejich monofyletický původ (z jednoho předka) v obojživelnících, a to buď skupiny Temnospondyli, či naopak skupiny Lepospondyli (rozdíl mezi skupinami je zejména ve tvaru obratlů). Třetí teorie považuje skupinu Temnospondyli pouze za předky žab a ocasatých, zatímco skupinu Lepospondyli za předky červorů. Rozřešení tohoto problému tentokrát nepřinesly ani molekulárně-fylogenetické metody, podle nichž se navíc dnešní tři skupiny oddělily mnohem dříve (asi před 370–360 miliony let), než se předpokládalo na základě paleontologických nálezů.

Nově nalezeným zástupcem, který by nám mohl pomoci tento problém rozlousknout, je temnospondylní obojživelník Gerobatrachus hottoni, jenž žil ve spodním permu (před 290 miliony let) na území dnešního Texasu. Jeho výjimečnost spočívá například v tom, že zapadá do mezery ve fosilním záznamu mezi ostatními prvohorními obojživelníky a prvními druhohorními zástupci z oddělených linií žab a ocasatých. Navíc je však pozoruhodnou mozaikou znaků, z nichž mnohé sdílí s dalšími skupinami obojživelníků. Například některými lebečními znaky se blíží „pražábě“ Triadobatrachus (žila v triasu na Madagaskaru) a primitivním žábám, jiné (počet článků prstů na zadní noze) sdílí s ostatními temnospondyly, žábami a primitivními ocasatými, dalšími se blíží žábám a ocasatým.

Jediný nalezený exemplář je asi jedenáct cm dlouhý a téměř kompletně zachovalý. Má širokou, lehce stavěnou lebku, kterou připomíná žáby. Patří zřejmě do čeledi Amphibamidae, ale oproti jejím ostatním členům má méně (jen 17) tělních obratlů.

Fylogenetická analýza umístila gerobatracha jako sesterský taxon ke skupině Batrachia, do které patří žáby s triadobatrachem a ocasatí s vyhynulou skupinou zvláštních „šupinatých“ obojživelníků Albanerpetontidae. Tím podpořila temnospondylní původ této skupiny. Naopak „pračervor“ Eocaecilia je, jak se ukázalo, lepospondylní. Tyto výsledky podporují teorii o difyletickém původu (ze dvou výchozích skupin) dnešních obojživelníků. (Nature 453, 515–518, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem

Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem uzamčeno

Eva Bobůrková  |  3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná

Doba skleněná uzamčeno

Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak

Skleněný zázrak video

Marek Janáč  |  3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...