Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Důležitý obojživelník Gerobatrachus

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 573, 2008/9

Existují tři hlavní teorie o původu dnešních obojživelníků. První dvě předpokládají jejich monofyletický původ (z jednoho předka) v obojživelnících, a to buď skupiny Temnospondyli, či naopak skupiny Lepospondyli (rozdíl mezi skupinami je zejména ve tvaru obratlů). Třetí teorie považuje skupinu Temnospondyli pouze za předky žab a ocasatých, zatímco skupinu Lepospondyli za předky červorů. Rozřešení tohoto problému tentokrát nepřinesly ani molekulárně-fylogenetické metody, podle nichž se navíc dnešní tři skupiny oddělily mnohem dříve (asi před 370–360 miliony let), než se předpokládalo na základě paleontologických nálezů.

Nově nalezeným zástupcem, který by nám mohl pomoci tento problém rozlousknout, je temnospondylní obojživelník Gerobatrachus hottoni, jenž žil ve spodním permu (před 290 miliony let) na území dnešního Texasu. Jeho výjimečnost spočívá například v tom, že zapadá do mezery ve fosilním záznamu mezi ostatními prvohorními obojživelníky a prvními druhohorními zástupci z oddělených linií žab a ocasatých. Navíc je však pozoruhodnou mozaikou znaků, z nichž mnohé sdílí s dalšími skupinami obojživelníků. Například některými lebečními znaky se blíží „pražábě“ Triadobatrachus (žila v triasu na Madagaskaru) a primitivním žábám, jiné (počet článků prstů na zadní noze) sdílí s ostatními temnospondyly, žábami a primitivními ocasatými, dalšími se blíží žábám a ocasatým.

Jediný nalezený exemplář je asi jedenáct cm dlouhý a téměř kompletně zachovalý. Má širokou, lehce stavěnou lebku, kterou připomíná žáby. Patří zřejmě do čeledi Amphibamidae, ale oproti jejím ostatním členům má méně (jen 17) tělních obratlů.

Fylogenetická analýza umístila gerobatracha jako sesterský taxon ke skupině Batrachia, do které patří žáby s triadobatrachem a ocasatí s vyhynulou skupinou zvláštních „šupinatých“ obojživelníků Albanerpetontidae. Tím podpořila temnospondylní původ této skupiny. Naopak „pračervor“ Eocaecilia je, jak se ukázalo, lepospondylní. Tyto výsledky podporují teorii o difyletickém původu (ze dvou výchozích skupin) dnešních obojživelníků. (Nature 453, 515–518, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...