Gerobatrachus" /> Důležitý obojživelník Gerobatrachus - Časopis Vesmír

Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Důležitý obojživelník Gerobatrachus

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 573, 2008/9

Existují tři hlavní teorie o původu dnešních obojživelníků. První dvě předpokládají jejich monofyletický původ (z jednoho předka) v obojživelnících, a to buď skupiny Temnospondyli, či naopak skupiny Lepospondyli (rozdíl mezi skupinami je zejména ve tvaru obratlů). Třetí teorie považuje skupinu Temnospondyli pouze za předky žab a ocasatých, zatímco skupinu Lepospondyli za předky červorů. Rozřešení tohoto problému tentokrát nepřinesly ani molekulárně-fylogenetické metody, podle nichž se navíc dnešní tři skupiny oddělily mnohem dříve (asi před 370–360 miliony let), než se předpokládalo na základě paleontologických nálezů.

Nově nalezeným zástupcem, který by nám mohl pomoci tento problém rozlousknout, je temnospondylní obojživelník Gerobatrachus hottoni, jenž žil ve spodním permu (před 290 miliony let) na území dnešního Texasu. Jeho výjimečnost spočívá například v tom, že zapadá do mezery ve fosilním záznamu mezi ostatními prvohorními obojživelníky a prvními druhohorními zástupci z oddělených linií žab a ocasatých. Navíc je však pozoruhodnou mozaikou znaků, z nichž mnohé sdílí s dalšími skupinami obojživelníků. Například některými lebečními znaky se blíží „pražábě“ Triadobatrachus (žila v triasu na Madagaskaru) a primitivním žábám, jiné (počet článků prstů na zadní noze) sdílí s ostatními temnospondyly, žábami a primitivními ocasatými, dalšími se blíží žábám a ocasatým.

Jediný nalezený exemplář je asi jedenáct cm dlouhý a téměř kompletně zachovalý. Má širokou, lehce stavěnou lebku, kterou připomíná žáby. Patří zřejmě do čeledi Amphibamidae, ale oproti jejím ostatním členům má méně (jen 17) tělních obratlů.

Fylogenetická analýza umístila gerobatracha jako sesterský taxon ke skupině Batrachia, do které patří žáby s triadobatrachem a ocasatí s vyhynulou skupinou zvláštních „šupinatých“ obojživelníků Albanerpetontidae. Tím podpořila temnospondylní původ této skupiny. Naopak „pračervor“ Eocaecilia je, jak se ukázalo, lepospondylní. Tyto výsledky podporují teorii o difyletickém původu (ze dvou výchozích skupin) dnešních obojživelníků. (Nature 453, 515–518, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Robovská

RNDr. Pavla Robovská, Ph.D., (*1978) vystudovala vývojovou morfologii obojživelníků na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. V současné době se podílí na tvorbě přírodovědných pořadů.
Robovská Pavla

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné