Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Chemická válka mezi mloky a hady

 |  7. 8. 2008
 |  Vesmír 87, 504, 2008/8

Chemická válka mezi různými organizmy na Zemi patří k jejich životní strategii a je výsledkem složitého evolučního vývoje, v němž predátoři „vymýšlejí“ stále účinnější a rafinovanější jedy i způsoby jejich aplikace, a jejich oběti naopak pracují na stále účinnějších protijedech a strategii ochrany. Mloci rodu Taricha jsou před predátory chráněni jedním z nejúčinnějších jedů – neurotoxickým tetrodotoxinem. V důsledku toho patří mezi nejtoxičtější obojživelníky planety, a proto nemají mnoho nepřátel. Přesto se stávají kořistí severoamerických užovek proužkovaných (Thamnophis sirtalis) a některým z nich jdou zjevně k duhu.

Jak ukázaly výzkumy pracovníků Stanfordovy univerzity, míra odolnosti užovek vůči tetrodotoxinu je rozdílná. Nejvyšší dávky tetrodotoxinu snesou hadí populace žijící v místech s největším výskytem jedovatých mloků. Evoluční vítězství hadů nad mloky způsobila mutace genu pro tetrodotoxinový receptor svalových buněk. V důsledku této mutace se afinita receptorů k tetrodotoxinu sníží a tento paralytický toxin přestává být pro hady nebezpečný. Evoluční tlak možná bude působit na změnu mločího jedu, aby byl zase proti hadům účinný, ale v současné době je palma vítězství na straně hadů. (PLoS Biol, DOI: 10.1371/journal.pbio.0060060)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....