Rekultivace odvalu Dolu Tuchlovice
| 10. 7. 2008V letech 1941–1943 hloubila Pražsko-železářská společnost Důl Jaroslav v Tuchlovicích. Roku 1951 byl přejmenován na Důl Nosek a od r. 1990 nese název Důl Tuchlovice. Jeho provoz byl ukončen 28. 2. 2002. Za celou historii dolu se vytěžilo více než 34 milionů tun černého energetického uhlí, které patřilo k významným regionálním zdrojům paliv. Od r. 2004 je lokalita ve správě státního podniku Palivový kombinát Ústí se sídlem v Ústí nad Labem.
V důsledku hlubinného dobývání uhlí vznikl v blízkosti bývalého areálu dolu odval, kam se ukládala těžená hlušina a tzv. „výpěrky“ jako vedlejší produkt úpravárenského procesu při zpracování surového uhlí. Vlastní těleso odvalu se rozkládá na ploše 18,5 ha, má tvar nepravidelného komolého kužele o výšce 74 m a objem téměř 5 milionů m3.
V únoru 2007 byly zahájeny práce na sanaci a rekultivaci odvalu. Průzkum hloubkovými sondami měl zjistit obsah uhelné hmoty a identifikovat projevy, rozsah i intenzitu termických procesů. Celkem bylo provedeno 39 průzkumných vrtů na jádro v síti 50×50 m do hloubky 20 m. Čtyři z nich pronikly přes mocnost odvalu až do podloží.
Ukázalo se, že odval obsahuje poměrně vysoký obsah uhelné hmoty (v průměru více než 18 %). V západní části (na návětrné straně) byly zjištěny počínající projevy termických procesů. V blízkosti hlubokých erozních rýh dosahovaly teplot blízkých 50 °C. Nejvyšší naměřená teplota v těchto vrtech činila 90 °C.
Na základě výsledků vrtného průzkumu se upravila projektová dokumentace. Jednak byla vyřešena trvalá stabilita závěrných svahů odvalu, jednak zajištěn útlum počínajících termických procesů a zastaveny oxidační procesy uhelné hmoty v odvalu.
V další důležité etapě bylo odstraněno v těsné blízkosti východní strany odvalu značné množství uhelných kalů, potenciálního zdroje termických projevů. Vzhledem k vysokému procentu obsažené uhelné hmoty (okolo 30 %) musely být kaly trvale izolovány do dvou kazet. Do vyhloubeného lože bylo zabudováno drenážní perforované potrubí, na které byla položena netkaná textilie TATRATEX a vrstva minerálního těsnění. Do takto připravených kazet se navážely a hutnily uhelné kaly, které byly následně překryty vrstvou minerálního těsnění v kombinaci s bentonitovými rohožemi TATRABENT. Závěrečnou krycí vrstvu kazety tvoří jílovitá zemina. Do kazet bylo uloženo celkem 369 000 m3 uhelných kalů.
Cílem sanačních prací na vlastním tělese odvalu bude stabilita závěrných svahů a úprava spádových poměrů srážkové vody. Nesmějí vznikat další nežádoucí erozní rýhy a těleso musí být utěsněno tak, aby do něj v budoucnu nevnikal vzdušný kyslík. Temeno má být postupně sníženo o 10 m, a poté se zejména na západní straně zahájí selektivní odtěžování od horní hrany směrem k patě. Na závěrných svazích vzniknou 4 etáže o šířce 6 m a výšce 13 m s maximálním sklonem svahu 1 : 3. Odtěžená haldovina z temene odvalu a jeho západní části v celkovém objemu 1 300 000 m3 bude převážena na stranu východní, kde zajistí trvalou stabilitu svahů. Rovněž zde vzniknou odlehčovací etáže.
Závěrečné pokryvné vrstvy budou v jihozápadní a severovýchodní části odlišné. Hranicí je linie oddělující část s prokázanými zvýšenými teplotami od části bez výrazné termické aktivity. Jihozápadní část povrchu nově vytvarovaného odvalu se utěsní vrstvou minerálního těsnění mocnou 0,45 m a překryje vrstvou netříděné haldoviny mocnou 0,9 m. Cílem je co nejvíce se přiblížit původnímu přírodnímu prostředí, vhodnému pro specifickou flóru a faunu. Severovýchodní část bude překryta vrstvou inertní zhutněné zeminy mocnou 0,9 m. Na temeno odvalu o půdorysu 10 × 20 m se přisype 6 m haldoviny, čímž se výška odvalu upraví téměř na původní úroveň. Zvýšené členitosti povrchu se dosáhne místním přisypáním haldoviny zejména na vrcholové plošiny a v rámci možností i na plošiny etáží a svahů. Tím vznikne vhodnější prostředí pro živočichy.
Povrchová voda bude z rekultivovaného odvalu do stávající vodoteče odváděna systémem drenážních a svodných příkopů na jednotlivých etážích i po celém obvodu odvalu. Smyslem těchto opatření není odstranit z lokality přirozenou vlhkost, ale především zabránit erozi závěrných svahů. Díky kamenným prahům vzniknou na vodotečích malé vodní plochy. V těsné blízkosti paty odvalu budou vyhloubeny mělké tůňky pro obojživelníky. V místech, která nezasáhne stavba, byly tůňky vytvořeny v předstihu a již letos byly v některých z nich zjištěny snůšky zákonem chráněného skokana štíhlého (Rana dalmatina).
Závěrečnou fází má být biologická rekultivace. Jihozápadní část odvalu (13 ha), kde bude povrchovou vrstvu tvořit haldovina, se ponechá přirozené sukcesi. Na severní straně proběhne plošná výsadba dřevin. Některé budou vysazeny již jako vzrostlé, aby dlouhodobě přesahovaly okolní porost a staly se vhodným stanovištěm pro dravé ptáky. Ostatní plochy budou zatravněny a jen rozptýleně osázeny dřevinami.
Projektová dokumentace stavby byla zpracována v součinnosti s odborníky na ochranu přírody, v potaz byla vzata řada jejich připomínek a návrhů. Tímto způsobem vznikl a byl realizován unikátní projekt, v němž se podařilo skloubit povinnosti vyplývající z platné báňské legislativy i z ochrany přírody se stále častějšími požadavky na uplatnění přirozené sukcese. Po ukončení prací bude toto důlní dílo vyňato z dozoru státní báňské správy a stane se součástí krajiny. Státní podnik Palivový kombinát Ústí předpokládá, že rekultivovaný odval bude novou krajinnou dominantou, připravenou k dalšímu využití. Především tu lidé mohou trávit svůj volný čas.
Palivový kombinát Ústí, státní podnik, 400 76 Ústí nad Labems, www.pku.cz
Ke stažení
- článek ve formátu pdf [252,93 kB]