Rýže a globální oteplování Země

Rýže je světově nejdůležitější potravinou, na její produkci je závislá polovina lidstva. Je hlavní obilovinou Asie a v některých oblastech představuje až 90 % polní rostlinné výroby. Statisticky vzato je nejrozšířenější obilovinou pšenice, ale rýže zůstává na prvním místě v produkci zrna, protože v mnoha oblastech světa poskytují rýžová pole dvě až tři sklizně do roka.

V tropických oblastech se rýže pěstuje převážně jako monokultura, po mnoho let na stejných pozemcích, což klade zvýšené nároky na udržení úrodnosti půdy a na likvidaci chorob, škůdců i plevelů. Nelze se proto divit, že při tomto způsobu hospodaření výnosy rýže trvale klesají. Zemědělští odborníci se obávají, že do budoucna se budou muset pěstitelé rýže vyrovnat ještě s jedním negativním faktorem, a tím je postupná změna klimatu související s globálním oteplováním Země.

Již teď se některé státy potýkají s klesající produkcí rýže na jedné straně a rostoucím počtem obyvatel na straně druhé. Pokusy pěstovat rýži ve sklenících s definovanou teplotou, obsahem CO₂ a obsahem ozonu ukazují, že právě tyto faktory doprovázející změny klimatu na Zemi budou mít na výnosy rýže největší vliv. Zvýšení koncentrace přízemního ozonu ze současných 30–40 ppb na 60 ppb by mohlo snížit výnosy rýže asi o 14 %. Ještě větší vliv na úrodu může mít teplota. Úroda velmi klesne zejména v oblastech, kde průměrná denní teplota překročí 30 °C. Tato situace bude dramatická především pro chudé africké státy, kde je nedostatek potravin v mnoha oblastech kritický už nyní a je určujícím faktorem jejich dalšího rozvoje. (DOI: 10.1111/j.1365-2486.2008.01594.x)