Aktuální číslo:

2018/9

Téma měsíce:

Zde domov můj

Rýže a globální oteplování Země

 |  12. 6. 2008
 |  Vesmír 87, 351, 2008/6

Rýže je světově nejdůležitější potravinou, na její produkci je závislá polovina lidstva. Je hlavní obilovinou Asie a v některých oblastech představuje až 90 % polní rostlinné výroby. Statisticky vzato je nejrozšířenější obilovinou pšenice, ale rýže zůstává na prvním místě v produkci zrna, protože v mnoha oblastech světa poskytují rýžová pole dvě až tři sklizně do roka.

V tropických oblastech se rýže pěstuje převážně jako monokultura, po mnoho let na stejných pozemcích, což klade zvýšené nároky na udržení úrodnosti půdy a na likvidaci chorob, škůdců i plevelů. Nelze se proto divit, že při tomto způsobu hospodaření výnosy rýže trvale klesají. Zemědělští odborníci se obávají, že do budoucna se budou muset pěstitelé rýže vyrovnat ještě s jedním negativním faktorem, a tím je postupná změna klimatu související s globálním oteplováním Země.

Již teď se některé státy potýkají s klesající produkcí rýže na jedné straně a rostoucím počtem obyvatel na straně druhé. Pokusy pěstovat rýži ve sklenících s definovanou teplotou, obsahem CO2 a obsahem ozonu ukazují, že právě tyto faktory doprovázející změny klimatu na Zemi budou mít na výnosy rýže největší vliv. Zvýšení koncentrace přízemního ozonu ze současných 30–40 ppb na 60 ppb by mohlo snížit výnosy rýže asi o 14 %. Ještě větší vliv na úrodu může mít teplota. Úroda velmi klesne zejména v oblastech, kde průměrná denní teplota překročí 30 °C. Tato situace bude dramatická především pro chudé africké státy, kde je nedostatek potravin v mnoha oblastech kritický už nyní a je určujícím faktorem jejich dalšího rozvoje. (DOI: 10.1111/j.1365-2486.2008.01594.x)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Člověk býložravcem

Člověk býložravcem uzamčeno

František Vyskočil  |  3. 9. 2018
Z dvaceti aminokyselin, které naše tělo potřebuje k vytváření životně důležitých bílkovin, si asi osm neumí vyprodukovat samo. Ještě pár vitaminů...
„Archetyp“ pražské kavárny

„Archetyp“ pražské kavárny

Pavel Janoušek  |  3. 9. 2018
Krásnou literaturu lze číst z mnoha důvodů: ze školní povinnosti, pro zábavu i z potřeby vstoupit při četbě do dialogu s někým, kdo mi může...
Století Československa

Století Československa uzamčeno

Jitka Rychtaříková  |  3. 9. 2018
První světová válka za sebou nechala celosvětovou spoušť, v níž vyhasly miliony životů. Ačkoliv přímé vojenské ztráty v Českých zemích (Čechách,...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné