Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Vášně okolo ochrany tygrů v Číně

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 211, 2008/4

Na světě zmizeli tygři už z 93 % původního areálu. Zatímco před 100 lety jich žilo ve volné přírodě celkem asi 100 000, dnes jsou to jen 3000. Počet tygrů v lidské péči je bezmála čtyřnásobný: 1000 jich žije v zoologických zahradách, 5000 chovají soukromí vlastníci v Severní Americe a dalších nejméně 5000 žije ve státních i soukromých farmách v Číně. Přitom pouze u tygrů v zoologických zahradách se dbá na to, aby se křížili s příslušníky svého poddruhu a zároveň aby se v rámci poddruhu křížili co nejméně příbuzní jedinci.

Nejvíce vášní vzbuzuje čínský chov a plány vysadit tygry čínské a sibiřské zpět do volné přírody. V tygřích farmách se vyskytují jak kříženci různých tygřích poddruhů, tak „čistá“, ale příbuzenskou plemenitbou zatížená zvířata. Vysazování takových tygrů je samozřejmě na pováženou. Byli sice v poslední době zkoumáni geneticky, a tedy by asi nebylo obtížné, kdyby byli do přírody vysazováni jen hodnotnější jedinci. Problém je v tom, že takřka není kam…

Čtyři jedinci téměř vyhynulého tygra čínského se dnes vyskytují v jedné jihoafrické rezervaci, kde se zacvičují na lov divokých kopytníků. Jinak žijí tygři čínští (66 jedinců) už jen v lidské péči. Příbuzensky jsou značně prokřížení, a proto mají vysokou úmrtnost mláďat a nízkou plodnost. Navíc jen zlomek z nich (13 ze 45 zkoumaných) je čistokrevných. Vysazení do přírody by tedy mělo následovat až po rozumném namnožení v lidské péči – a ne v situaci, kdy se osud každého jedince může promítnout do existence celé formy. Záměr Číňanů je dobrý, ale předčasný. Čínské farmy ostatně šokují i jinak, plní úlohu jakýchsi „adrenalinových safari“, kde návštěvníci mohou pozorovat, jak tygři loví dobytek či drůbež. Dalším problémem je snaha pokrýt z tygřích farem čínskou poptávku po částech tygřího těla pro „medicínské“ účely.

Na posledním zasedání účastníků úmluvy CITES se zatím nepodařilo dosáhnout kompromisu v užití uhynulých tygrů z tygřích farem, ale uvidíme, jestli šlo o konečné slovo. Doufejme, že nebudou poslední zbytky divokých tygrů vybity jen proto, že jsme dali přednost striktnímu výkladu úřednických paragrafů. (Nature 449, 16–18, 2007 a Science 317, 1312–1314, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné