Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Proč spíme?

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 213, 2008/4

Otázka z titulku zajímá mnohé z nás, zejména když s nevelkým nadšením vstáváme za svými pracovními či školními povinnostmi. David M. Raizen a jeho kolegové z Pensylvánské univerzity se této záhadě pokusili přijít na kloub studiem poměrně jednoduchého organizmu, jímž je háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Všimli si periody klidového chování během jedné z vývojových fází háďátka, která se příznačně nazývá „lethargus“. Háďátko je během ní skutečně letargické, zastavují se pohyby jeho hltanu a dochází k syntéze nové kutikuly. Některé základní molekulární a systémové charakteristiky této fáze překvapivě sdílíme během spánku s háďátkem i my. Autoři studie podrobně dokumentují souvislost mezi rudimentárním stadiem háďátka připomínajícím spánek a periodami spánku u octomilky. Přechod jednotlivých vývojových stadií háďátka je regulován genem lin-42, jenž má vlastnosti do jisté míry podobné jako geny, které regulují cirkadiánní rytmy (zhruba 24hodinový rytmus fyziologických procesů) u savců. Zmíněná studie nadto prokázala, že „letargické“ stadium háďátka je – podobně jako spánek – vratné a zahrnuje sníženou vnímavost k vnějším podnětům. Zjistili, že tyto vlastnosti jsou regulovány genem egl-4 kódujícím cGMP-dependentní proteinovou kinázu, tj. protein funkčně i strukturně shodný s proteinem regulujícím spánek u octomilek. Zdá se tedy, že spánek, který vnímáme spíše jako periodu odpočinku a regenerace, původně sloužil k provádění vývojových přestaveb organizmu, například jeho nervového systému. (Nature 451, 569–572, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...