Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Proč spíme?

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 213, 2008/4

Otázka z titulku zajímá mnohé z nás, zejména když s nevelkým nadšením vstáváme za svými pracovními či školními povinnostmi. David M. Raizen a jeho kolegové z Pensylvánské univerzity se této záhadě pokusili přijít na kloub studiem poměrně jednoduchého organizmu, jímž je háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Všimli si periody klidového chování během jedné z vývojových fází háďátka, která se příznačně nazývá „lethargus“. Háďátko je během ní skutečně letargické, zastavují se pohyby jeho hltanu a dochází k syntéze nové kutikuly. Některé základní molekulární a systémové charakteristiky této fáze překvapivě sdílíme během spánku s háďátkem i my. Autoři studie podrobně dokumentují souvislost mezi rudimentárním stadiem háďátka připomínajícím spánek a periodami spánku u octomilky. Přechod jednotlivých vývojových stadií háďátka je regulován genem lin-42, jenž má vlastnosti do jisté míry podobné jako geny, které regulují cirkadiánní rytmy (zhruba 24hodinový rytmus fyziologických procesů) u savců. Zmíněná studie nadto prokázala, že „letargické“ stadium háďátka je – podobně jako spánek – vratné a zahrnuje sníženou vnímavost k vnějším podnětům. Zjistili, že tyto vlastnosti jsou regulovány genem egl-4 kódujícím cGMP-dependentní proteinovou kinázu, tj. protein funkčně i strukturně shodný s proteinem regulujícím spánek u octomilek. Zdá se tedy, že spánek, který vnímáme spíše jako periodu odpočinku a regenerace, původně sloužil k provádění vývojových přestaveb organizmu, například jeho nervového systému. (Nature 451, 569–572, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru

Slepice z „české líhně“ vzdorují viru audio

Jaroslav Petr  |  26. 2. 2020
Čeští vědci vytvořili linii kura domácího odolnou vůči nebezpečné virové infekci. Jejich postup přináší průlom do šlechtění drůbeže na odolnost k...
Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné