Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Proč spíme?

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 213, 2008/4

Otázka z titulku zajímá mnohé z nás, zejména když s nevelkým nadšením vstáváme za svými pracovními či školními povinnostmi. David M. Raizen a jeho kolegové z Pensylvánské univerzity se této záhadě pokusili přijít na kloub studiem poměrně jednoduchého organizmu, jímž je háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Všimli si periody klidového chování během jedné z vývojových fází háďátka, která se příznačně nazývá „lethargus“. Háďátko je během ní skutečně letargické, zastavují se pohyby jeho hltanu a dochází k syntéze nové kutikuly. Některé základní molekulární a systémové charakteristiky této fáze překvapivě sdílíme během spánku s háďátkem i my. Autoři studie podrobně dokumentují souvislost mezi rudimentárním stadiem háďátka připomínajícím spánek a periodami spánku u octomilky. Přechod jednotlivých vývojových stadií háďátka je regulován genem lin-42, jenž má vlastnosti do jisté míry podobné jako geny, které regulují cirkadiánní rytmy (zhruba 24hodinový rytmus fyziologických procesů) u savců. Zmíněná studie nadto prokázala, že „letargické“ stadium háďátka je – podobně jako spánek – vratné a zahrnuje sníženou vnímavost k vnějším podnětům. Zjistili, že tyto vlastnosti jsou regulovány genem egl-4 kódujícím cGMP-dependentní proteinovou kinázu, tj. protein funkčně i strukturně shodný s proteinem regulujícím spánek u octomilek. Zdá se tedy, že spánek, který vnímáme spíše jako periodu odpočinku a regenerace, původně sloužil k provádění vývojových přestaveb organizmu, například jeho nervového systému. (Nature 451, 569–572, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné