Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

Proč spíme?

 |  10. 4. 2008
 |  Vesmír 87, 213, 2008/4

Otázka z titulku zajímá mnohé z nás, zejména když s nevelkým nadšením vstáváme za svými pracovními či školními povinnostmi. David M. Raizen a jeho kolegové z Pensylvánské univerzity se této záhadě pokusili přijít na kloub studiem poměrně jednoduchého organizmu, jímž je háďátko obecné (Caenorhabditis elegans). Všimli si periody klidového chování během jedné z vývojových fází háďátka, která se příznačně nazývá „lethargus“. Háďátko je během ní skutečně letargické, zastavují se pohyby jeho hltanu a dochází k syntéze nové kutikuly. Některé základní molekulární a systémové charakteristiky této fáze překvapivě sdílíme během spánku s háďátkem i my. Autoři studie podrobně dokumentují souvislost mezi rudimentárním stadiem háďátka připomínajícím spánek a periodami spánku u octomilky. Přechod jednotlivých vývojových stadií háďátka je regulován genem lin-42, jenž má vlastnosti do jisté míry podobné jako geny, které regulují cirkadiánní rytmy (zhruba 24hodinový rytmus fyziologických procesů) u savců. Zmíněná studie nadto prokázala, že „letargické“ stadium háďátka je – podobně jako spánek – vratné a zahrnuje sníženou vnímavost k vnějším podnětům. Zjistili, že tyto vlastnosti jsou regulovány genem egl-4 kódujícím cGMP-dependentní proteinovou kinázu, tj. protein funkčně i strukturně shodný s proteinem regulujícím spánek u octomilek. Zdá se tedy, že spánek, který vnímáme spíše jako periodu odpočinku a regenerace, původně sloužil k provádění vývojových přestaveb organizmu, například jeho nervového systému. (Nature 451, 569–572, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné