Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Vánoční hvězda

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 826, 2008/12

Pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima), lidově nazývaný vánoční hvězda, je rostlina keřovitého až stromovitého vzrůstu, ale její vyšlechtěné odrůdy dosahují výšky jen 20–40 cm. Kolem nenápadného, oboupohlavního vrcholičnatého květenství vyrůstají velké, ozdobné listeny tvořící růžici, která dle odrůdy může mít barvu zářivě červenou, cihlovou, růžovou, krémovou nebo bílou. Rostlina pochází ze Střední Ameriky a Mexika, dnes je však rozšířena v tropech téměř celého světa. Je oblíbenou domácí rostlinou, která při správném ošetřování, tj. při umělém prodlužování tmavé části dne od počátku října až na 14 hodin, vykvete kolem Vánoc – proto název vánoční hvězda. Dalším jejím lidovým názvem je Kristova koruna.

Všechny pryšcovité rostliny (Euphorbiaceae) roní bílé latexové mléko, které obsahuje jedovaté terpenické látky. Je tedy i vánoční hvězda jedovatá? O její jedovatosti existují rozporuplné údaje. V roce 1996 bylo ve Spojených státech zpětně analyzováno 849 575 případů intoxikací jedovatými rostlinami, z toho bylo 22 793 případů způsobeno vánoční hvězdou. Většina z nich (téměř v 99 %) vznikla náhodným kontaktem v přírodě, týkalo se to zejména dětí. Naprostá většina případů však nevyžadovala hospitalizaci a často se neobjevily žádné toxické příznaky (American Journal of Emergency Medicine 14, 671, 1996). Současné výzkumy ukazují, že požití listů může vyvolat pocity nevolnosti a zvracení, nikoliv však závažnou otravu. Latex působí jako dráždidlo a na pokožce může způsobit vyrážku, u dětí dokonce puchýře.

Rostlina rozhodně není životu nebezpečná, jak se někdy mylně uvádí, ale její jedovatost bychom neměli podceňovat. Indičtí vědci nedávno zjistili, že vodný extrakt z tohoto pryšce je jedovatý pro většinu sladkovodních plžů, kdežto většině ryb neškodí (Fitoterapia 76, 747, 2005). Rostlina by tak mohla být využita jako levný prostředek pro kontrolu nad škodlivými vodními plži. V poslední době se ukázalo, že pryšec nádherný je vhodný též pro genetické experimenty. (Plant Cell Reports 27, 1027, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jak se bakterie oddávají sexu?

Jak se bakterie oddávají sexu? uzamčeno

Pavel Payne  |  29. 9. 2026
Srovnání bakteriálních genomů ukázalo, že homologní rekombinace je u bakterií překvapivě častá. Známé mechanismy přenosu DNA však samy o sobě...
Pravidla buněčné spolupráce

Pravidla buněčné spolupráce

Jan Černý  |  29. 9. 2026
Buňky vznikly i díky tomu, že se membránou oddělily od okolního světa. Teprve když některé z těchto hranic začaly být řízeně prostupné, objevil se...
Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy

Cesta do Tibetu jako nástroj propagandy uzamčeno

Jarmila Ptáčková  |  29. 9. 2026
V očekávání většiny cestujících do Tibetu se pravděpodobně objevují zasněžené hory, prastaré kláštery a tmavorudá roucha buddhistických mnichů....