Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Hotel Metropol

Marek Chalupa, Tomáš Havlíček, Štěpán Chalupa, Martin Rusina Chalupa architekti, d u m architekti
 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 890, 2008/12

Hotel Metropol na Národní třídě naproti obchodnímu domu Máj (dnes Tesco) je jednou z mála nových staveb v centru Prahy, které vzbuzují zaslouženou pozornost architektonické komunity, i když kolemjdoucí laik je možná přehlédne. Čtyřhvězdičkový hotel moderního výrazu zapadá do uliční fronty Národní třídy s takovou samozřejmostí, že se zdá, jako by tu stál odjakživa. Cvičené oko ovšem ihned odhalí, že jde o mimořádně zdařilou novostavbu, prozrazující neklamně dobu svého vzniku, počátek jedenadvacátého století. Dům stojí na základech někdejší administrativní budovy cestovní kanceláře Sportturist z přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, kterou se nový majitel rozhodl přestavět na hotel. Zprvu se počítalo s tím, že z ekonomického hlediska bude nutné zvýšit budovu o jedno patro, aby se do ní vešel potřebný počet pokojů. Tato varianta ovšem při jednání s památkáři neprošla a investor se obrátil na kancelář d u m architekti (která se posléze rozdělila a jako jedna z „odnoží“ vznikli Chalupa architekti) s požadavkem na projekt, který by respektoval původní výšku zástavby i ekonomickou rozvahu investora. Tým Marka Chalupy si s novým zadáním poradil velmi dobře. Výsledkem je příjemný malý městský hotel pro aktivní a kultivovanou klientelu, který i přesto, že je na hranici prostorového standardu, poskytuje komfort, jaký člověk od hotelu vyšší kategorie očekává.

Architekti deklarují svůj projekt jako přestavbu původní budovy Sportturistu, z té však zbyly jen základy a železobetonové štítové stěny. Do proluky vestavěli novou budovu, která má při stejné výšce osm pater místo původních sedmi. V zájmu úspory cenných centimetrů nosné konstrukce navrhli novostavbu jako subtilní ocelový skelet a dispozici vstupní haly v přízemí zcela uvolnili tím, že ji „přemostili“ spřaženým ocelovobetonovým stropem. Vznikl tak velkorysý prostor hotelové lobby s veřejně přístupnou kavárnou v popředí a snídaňovou restaurací v zadní části. Středem budovy vede vertikální výtahová šachta, na niž navazuje úzké schodiště, propojující technické zázemí v suterénu se střešní terasou. Na každém z osmi pater je osm pokojů, které i přes malou výměru (kolem 14 m2) působí díky prosklené čelní stěně prostorně. Příjemným bonusem je střešní terasa, která je hotelovým hostům volně přístupná a nabízí mimořádné výhledy na město. Městským nomádům, kteří se v Metropolu ubytují, jistě nevadí zařízení vzduchotechniky, o které je pobytová terasa nezbytně zmenšená. Možná je i baví prohlédnout si takový technický detail zblízka. Do Metropolu totiž nejspíš nepojede nikdo, kdo je zvyklý na vzorované polstrování, leštěný nábytek z třešňového dřeva a rádobyútulnou anonymitu hotelových řetězců.

Vnější tvář domu tvoří celoprosklená fasáda, kterou architekti sami popisují jako „kapotáž“ nebo „karoserii“. Absolutně hladký, na pohled bezešvý tvar skutečně připomíná spíše inspirace v automobilovém nebo leteckém průmyslu než běžnou architekturu. V posledním patře je fasáda zakřivená, aby reagovala na tvar zástavby Národní třídy. Skleněný plášť je doslova nabitý neviditelnými moderními technologiemi. Protože je jediným obalem interiéru budovy, musí splňovat řadu funkcí: izolovat tepelně, akusticky i z hlediska bezpečnosti. Grafický potisk ve spodní části okenních pásů jednotlivých pater se rozvolňuje směrem od podlahy vzhůru. Grafika jednak překrývá plnou plochu v místě stropních desek, jednak poskytuje vizuální komfort dočasným obyvatelům hotelových pokojů. Okenní stěny jsou výklopné, motoricky ovládané a mají automatické pojistky, které je zavřou při odchodu hosta z pokoje nebo při dešti. Fasáda směřující do Národní třídy má v každém patře textilní výsuvné markýzy s automatickým zařízením, které je samo zatáhne při silnějším větru. Nad přízemím je osazena 3,5 m široká markýza, která vytváří velkorysé zastřešení celého chodníku s letní kavárnou. Skleněná stěna v přízemí je plně zatažitelná, takže v teplejším ročním období může být hotelová lobby doslova fyzickou součástí ulice. Působí pak až nezvykle pařížským nebo možná jižanským dojmem: nenápadná elegantní kavárna s moderním designem, kde se Pražan může cítit jako host, a návštěvník Prahy naopak jako doma.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura
RUBRIKA: Architektura

O autorovi

Jana Tichá

Ing. Jana Tichá (*1965), vystudovala ekonomickou statistiku na Vysoké škole ekonomické v Praze, od roku 1992 ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Na Observatoři Kleť se zabývá planetkami a kometami včetne blízkozemních asteroidů, od roku 2002 v rámci projektu KLENOT.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné