Chování v dětství a zneužívání psychotropních látek v dospělosti

 |  4. 12. 2008
 |  Vesmír 87, 825, 2008/12

Problematika zneužívání psychotropních látek a pozdější závislosti na nich je komplexní, podílejí se na ní jak biologické, tak psychologické a sociální faktory. Jedna z přijatelných hypotéz mluví o návaznosti a hromadění rizikových faktorů i situací. Vychází z pravděpodobné genetické dispozice. Již v dětství se projevují některé rizikové rysy, a to emoční nestabilita, zhoršená kontrola jednání a deficit exekutivních, tedy řídicích funkcí. Tato triáda bývá shrnována pod pojem neurobehaviorální desinhibice (tedy „odtlumení“, resp. uvolnění zábran). Problémové chování dítěte narušuje harmonické vztahy s okolím a bývá doprovázeno zhoršeným prospěchem a chováním ve škole. Situace takto nastavená vede k narušení vztahů se zdravými vrstevníky a k příklonu k podobně postižené skupině s deviantním chováním. Zde už je zajištěno podhoubí pro experimentování s drogami.

Pracovníci Farmaceutické fakulty Pittsburské univerzity v Pensylvánii sledují již déle než 10 let skupinu 278 chlapců od 12 let jejich věku s cílem určit, nakolik některé charakterové a emoční rysy souvisejí s pozdějším zneužíváním psychotropních látek a návykem na ně. Již v roce 2003 publikovali první výsledky, které ukazovaly, že po neurobehaviorální desinhibici projevující se ve 12, a posléze v 16 letech následuje v 19 letech nadužívání návykových látek dokonce v 85 procentech případů.

Také jejich poslední práce, 1) věnovaná mimo jiné validizaci použitých metodik, potvrzuje výchozí hypotézu o těsném vztahu neurobehaviorální desinhibice v dětství a problémovým chováním včetně nadměrného užívání některých látek v adolescenci a časné dospělosti. Desinhibice souvisí též s násilným chováním, agresivitou, kriminalitou a úrazovostí. Ze zjištěných odchylek funkce mozku byla u těchto pacientů funkční magnetickou rezonancí prokázána snížená aktivita prefrontální kůry a některé odchylnosti v obrazu evokovaných potenciálů, jiné souvislosti nebyly shledány. Dalším významným biopsychosociálním faktorem bylo nadměrné užívání návykových látek již u otců postižených pacientů.

Autoři se domnívají, že podchycení neurobehaviorální desinhibice v časném věku může přispět k odhalení potenciálně rizikových osob a k účinné prevenci.

Poznámky

1) Mezzich A. C., Tarter R. E., Feske U., et al.: Psychol. Addict Behav. 21, 508–515. 2007/4.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Radkin Honzák

MUDr. Radkin Honzák, CSc., (*1939) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Působí v Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a v psychiatrické ambulanci Institutu klinické a experimentální medicíny. Vydal mj. knihy Jak přežít léčení, Jak žít a vyhnout se syndromu vyhoření, Psychosomatická prvouka, Čas psychopatů.
Honzák Radkin

Doporučujeme

Dívám se číslům pod povrch

Dívám se číslům pod povrch uzamčeno

Eva Bobůrková  |  4. 12. 2023
Odborně se zajímá o úmrtnost, nemocnost, zdraví, její doménou jsou demografické analýzy, modely a metody. O „počítání“ populací, vědeckých datech,...
Plíživá globální hrozba

Plíživá globální hrozba

Helena Žemličková  |  4. 12. 2023
Zavedení antibiotik do léčebné praxe snížilo počet úmrtí na infekční choroby a spolu se zavedením vakcinace a se zlepšením socioekonomických...
Klony útočí

Klony útočí uzamčeno

Jan Tkadlec, Oto Melter  |  4. 12. 2023
V pozdních večerních hodinách přiváží sanitka na oddělení urgentního příjmu fakultní nemocnice mladého, dosud zdravého a aktivně sportujícího...