Aktuální číslo:

2025/11

Téma měsíce:

Vlny

Obálka čísla

Skelné houby

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 740, 2008/11

Oceány jsou plné podivuhodných organizmů. Mořské houby (Porifera) ze třídy křemitých (Hexactinellida) vypadají, jako by byly vyrobeny z mléčného nebo čirého skla. Tento vzhled jim dodávají křemičité kostry. V houbách byly nalezeny unikátní enzymy silicateiny (J. Exp. Biol. 211, 300, 2008), které se podílejí na vytváření jejich biogenní křemičité struktury. Houby mají rozmanité tvary, často velmi bizarní, a mnohé z nich vypadají, jako by byly vyrobeny rukou sklářského mistra. Jejich anglický název „glass sponge“ hovoří za vše. Připomínají spíše umělecké dílo než živý organizmus, ale jsou to vícebuněční živočichové živící se planktonem, který si opatřují filtrováním mořské vody.

Tyto houby jsou známy již dlouho, přestože většinou žijí ve velkých hloubkách, ale o jejich podivuhodném životě toho mnoho nevíme. Loni pořádala Univerzita ve Washingtonu expedici, která objevila v Tichém oceánu útesy porostlé skelnými houbami (Science Daily Aug. 3, 2007). „Skelné útesy“ jsou pravými oázami mořského života podobně jako útesy korálové, ale na rozdíl od nich nejsou těsně pod hladinou, nýbrž v hloubkách přes 200 metrů. Tam již neproniká sluneční světlo, a přesto se hlubinné útesy hemží rybami, kraby, krevetami, ropušnicemi a zooplanktonem. Je to dokonalý ekosystém, oddělený od jiných podobných ekosystémů mnoha kilometry volného moře. Celé společenstvo je závislé na mikroorganizmech živících se metanem. Tento plyn kolem ostrůvků života probublává a tvorům, kteří tam žijí, dodává energii. Metan, hlavní složka zemního plynu, tedy nejen vytápí naše domy nebo pohání automobily, ale také může být zdrojem energie pro život v nehostinných končinách Země a možná i vesmíru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Lidské ucho v počítači

Lidské ucho v počítači uzamčeno

Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček  |  3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln

Deset let gravitačních vln

Ondřej Zelenka  |  3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu

Horké vlny v měnícím se klimatu

Jan Kyselý, Ondřej Lhotka  |  3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...