Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Skelné houby

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 740, 2008/11

Oceány jsou plné podivuhodných organizmů. Mořské houby (Porifera) ze třídy křemitých (Hexactinellida) vypadají, jako by byly vyrobeny z mléčného nebo čirého skla. Tento vzhled jim dodávají křemičité kostry. V houbách byly nalezeny unikátní enzymy silicateiny (J. Exp. Biol. 211, 300, 2008), které se podílejí na vytváření jejich biogenní křemičité struktury. Houby mají rozmanité tvary, často velmi bizarní, a mnohé z nich vypadají, jako by byly vyrobeny rukou sklářského mistra. Jejich anglický název „glass sponge“ hovoří za vše. Připomínají spíše umělecké dílo než živý organizmus, ale jsou to vícebuněční živočichové živící se planktonem, který si opatřují filtrováním mořské vody.

Tyto houby jsou známy již dlouho, přestože většinou žijí ve velkých hloubkách, ale o jejich podivuhodném životě toho mnoho nevíme. Loni pořádala Univerzita ve Washingtonu expedici, která objevila v Tichém oceánu útesy porostlé skelnými houbami (Science Daily Aug. 3, 2007). „Skelné útesy“ jsou pravými oázami mořského života podobně jako útesy korálové, ale na rozdíl od nich nejsou těsně pod hladinou, nýbrž v hloubkách přes 200 metrů. Tam již neproniká sluneční světlo, a přesto se hlubinné útesy hemží rybami, kraby, krevetami, ropušnicemi a zooplanktonem. Je to dokonalý ekosystém, oddělený od jiných podobných ekosystémů mnoha kilometry volného moře. Celé společenstvo je závislé na mikroorganizmech živících se metanem. Tento plyn kolem ostrůvků života probublává a tvorům, kteří tam žijí, dodává energii. Metan, hlavní složka zemního plynu, tedy nejen vytápí naše domy nebo pohání automobily, ale také může být zdrojem energie pro život v nehostinných končinách Země a možná i vesmíru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné