Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Skelné houby

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 740, 2008/11

Oceány jsou plné podivuhodných organizmů. Mořské houby (Porifera) ze třídy křemitých (Hexactinellida) vypadají, jako by byly vyrobeny z mléčného nebo čirého skla. Tento vzhled jim dodávají křemičité kostry. V houbách byly nalezeny unikátní enzymy silicateiny (J. Exp. Biol. 211, 300, 2008), které se podílejí na vytváření jejich biogenní křemičité struktury. Houby mají rozmanité tvary, často velmi bizarní, a mnohé z nich vypadají, jako by byly vyrobeny rukou sklářského mistra. Jejich anglický název „glass sponge“ hovoří za vše. Připomínají spíše umělecké dílo než živý organizmus, ale jsou to vícebuněční živočichové živící se planktonem, který si opatřují filtrováním mořské vody.

Tyto houby jsou známy již dlouho, přestože většinou žijí ve velkých hloubkách, ale o jejich podivuhodném životě toho mnoho nevíme. Loni pořádala Univerzita ve Washingtonu expedici, která objevila v Tichém oceánu útesy porostlé skelnými houbami (Science Daily Aug. 3, 2007). „Skelné útesy“ jsou pravými oázami mořského života podobně jako útesy korálové, ale na rozdíl od nich nejsou těsně pod hladinou, nýbrž v hloubkách přes 200 metrů. Tam již neproniká sluneční světlo, a přesto se hlubinné útesy hemží rybami, kraby, krevetami, ropušnicemi a zooplanktonem. Je to dokonalý ekosystém, oddělený od jiných podobných ekosystémů mnoha kilometry volného moře. Celé společenstvo je závislé na mikroorganizmech živících se metanem. Tento plyn kolem ostrůvků života probublává a tvorům, kteří tam žijí, dodává energii. Metan, hlavní složka zemního plynu, tedy nejen vytápí naše domy nebo pohání automobily, ale také může být zdrojem energie pro život v nehostinných končinách Země a možná i vesmíru.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...