Aktuální číslo:

2022/1

Téma měsíce:

Světlo

Bezkřídlí mrchožrouti jsou dravci

 |  6. 11. 2008
 |  Vesmír 87, 741, 2008/11

Druhotná bezkřídlost se u hmyzu často vyvinula následkem geografické izolace (vysokohorské a ostrovní druhy). Méně prozkoumané jsou případy ztráty schopnosti letu se změnou prostředí či způsobu života určité fylogenetické skupiny hmyzu. Se ztrátou schopnosti létat pak bývá obvykle spojena vyšší plodnost, neboť materiál na výstavbu křídel a létacích svalů i energie na udržování létacích svalů (ta je značná, i když se vůbec nelétá) jsou použity na reprodukční orgány a produkci vajíček (vzpomeňte na střídání bezkřídlých a okřídlených generací mšic).

Většina mrchožroutovitých brouků se živí v larválním i dospělém stadiu přesně podle jména – mršinami obratlovců. V podčeledi hrobaříků jsou vzácné výjimky, jako je severoamerický druh Nicrophorus pustulatus, který parazituje v hadích vajíčkách. V podčeledi pravých mrchožoutů je naproti tomu mnoho druhů, které se druhotně živí dravě – jiným mrchožravým hmyzem na mršinách (rod Silpha) až volně žijícími bezobratlými na zemi (rod Phosphuga specializovaný na plže), ba i na stromech (mrchožrout housenkář, Dendroxena quadrimaculata). Vzácněji najdeme býložravé mrchožrouty (rod Aclypea).

Skupina japonských entomologů rekonstruovala fylogenetické vztahy mezi 21 druhy mrchožroutů, potravní zaměření, plodnost, velikost vajíček a počet vaječníků, jakož i schopnost letu. Zjistili, že dravé rody SilphaPhosphuga jsou si blízce příbuzné a zároveň jsou bezkřídlé, dále že mají poměrně velká vajíčka a mají jich dost velký počet. Dravý rod Eusilpha není zmíněným dvěma blízce příbuzný, stal se dravcem nezávisle. Je buď schopen letu, nebo se v rámci druhu vyskytují jedinci létaví i nelétaví, má vysokou plodnost i velká vajíčka.

Zdánlivá souvislost mezi přechodem na dravý způsob života a ztrátou schopnosti letu nemůže být z dostupných dat vyvozována, protože oba znaky najednou vznikly jen jedenkrát, v druhé skupině je jen náznak nelétavosti – a to v japonské analýze ještě chybí náš dobře létající mrchožrout housenkář. Velká plodnost snad opravdu souvisí se zakrněním létacího aparátu, velký objem jednotlivých vajíček pak s dravým způsobem života (dvojnásobný objem oproti mrchožravým mrchožroutům odpovídající velikosti), kdy už mladé larvy musejí být schopné samy přemoci kořist. Ne každý brouk se jmenuje správně podle toho, co skutečně v přírodě dělá. (Evolution 62, 2065–2079, 2008/8)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Entomologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Oldřich Nedvěd

Doc. RNDr. Oldřich Nedvěd, CSc., (*1965) vystudoval entomologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na Přírodovědecké fakultě JU vyučuje zoologii bezobratlých. V Entomologickém ústavu BC AV ČR, v. v. i. v Českých Budějovicích se zabývá ekofyziologií hmyzu.

Doporučujeme

Prasečí ledviny pracují v lidském těle

Prasečí ledviny pracují v lidském těle audiovideo

Jaroslav Petr  |  23. 1. 2022
Vědci a lékaři z Alabamské univerzity transplantovali ledviny geneticky modifikovaného prasete pacientovi, který byl pět dní ve stádiu mozkové...
Konec dějin a vize budoucnosti

Konec dějin a vize budoucnosti

Eva Bobůrková  |  3. 1. 2022
Setkali jsme se nedlouho po listopadových oslavách. Výročí sametové revoluce je pro leckoho příležitostí k zamyšlení nad stavem dnešní...
Mobilis in mobili?

Mobilis in mobili? uzamčeno

Ondřej Bábek  |  3. 1. 2022
Na konci druhé dekády 21. století si vědy o Zemi bez větších ovací a ve vší skromnosti připomněly padesáté narozeniny teorie tektoniky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné