Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Rozšiřování trhlin jako metoda pohybu vpřed

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 659, 2008/10

V mořských sedimentech, pokrývajících asi 70 % zemského povrchu, jsou nejnápadnější formou života organizmy hloubící chodbičky. Obecně jsou považovány za „ekosystémové inženýry“, kteří významně ovlivňují prostředí, na něž je vázána existence řady druhů jednobuněčných organizmů. Dosud však téměř nebyla věnována pozornost tomu, jak se obyvatelé sedimentů při tvorbě chodbiček pohybují. Většina z nás si totiž představuje, že to dělají podobně jako suchozemští živočichové – žížala, krtek nebo třeba břehule.

Nedávno Kelly M. Dorganová z mořské laboratoře Mainské univerzity a její kolegové pozorovali při hloubení chodeb podmořské kroužkovce nereidky (Nereis virens) ze třídy mnohoštětinatců. Místo očekávaného pracného odstrkávání substrátu do stěn budoucí chodbičky využívaly nereidky již existující trhlinky v sedimentu. Když nějakou trhlinu našly, svíjivým pohybem těla ji zvětšily. Místo aby hloubily klasické chodbičky, rozšiřovaly a prodlužovaly dosavadní trhliny v sedimentu.

Jak to vědci mohli pozorovat? Zho tovili z želatiny gel, který měl po dobné vlastnosti jako mořský sediment. Do gelu přidali nereidky, namířili na něj kamery a čekali, co se bude dít. Brzy viděli, že nereidkám dá rozšiřování trhlinek daleko méně práce než klasický krouživý pohyb, který používají suchozemští živočichové, hloubící chodby v méně elastických substrátech. (J. Exp. Biol. 210, 4198–4212, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Etologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....