Stigma Národního

Mezinárodní soutěž na Národní knihovnu v Praze přinesla bezpo chyby jedno výrazné pozitivum. Zasloužila se o znovuoživení architektonické debaty napříč odbornou i laickou veřejností. Její úroveň a diskutovaná problematika představují ovšem jiný problém. Co, co všechno a zda vůbec vyroste na Letenské pláni, je další, velmi komplexní otázka, na niž větši na z nás dosud nezná jasnou odpověď. ¹⁾

Kritické hlasy, především z České komory architektů, upozornily na mnohé nedostatky regulérního průběhu soutěže. Jejich výčet lze najít jinde, ²⁾ ale jako hlavní prohřešky se jeví porušení podmínek u vítězného návrhu hned v 1. kole, které mělo vést k jeho bezprostřednímu vyloučení, a dále osobní provázanost některých členů poroty s vítězným ateliérem nebo investorem.

Architekt Jan Kaplický, který byl prohlášen za vítěze architektonického klání na budovu Národní knihovny, mívá ve svých ofenzivních deklamacích (nejen na podporu NK) tendenci podsouvat české společnosti ideu slabošství a zpátečnictví, nazývanou mnoha pejorativními výrazy a s oblibou laděnou do hávu sexuální impotence, jež je lačně přijímána naším bulvarizovaným světem médií. ³⁾ Z jeho prohlášení se zdá, že četní reprezentanti zdejšího establishmentu nejsou vybaveni rozlišovacími schopnostmi pro rozpoznání skutečného génia. Bohužel pro nás se ale tato klišé sugerující národní zakomplexovanost dají vnímat i zcela odlišně, a to jako um pro cílenou manipulaci s fakty a veřejným míněním. Není třeba podléhat teoriím spiknutí, občas stačí prolistovat odborné publikace zabývající se naší historií, aby zvídavý zájemce zjistil, jakou zde mají architektonické soutěže tradici. Příklad budování skutečného národního monumentu – Národního divadla – vypovídá o mnohém.

Více než pozoruhodnou genezi této reprezentativní stavby, budované z veřejných financí, vylíčila ve své nové publikaci německá historička architektury Michaela Marek. ⁴⁾ Po důkladném sestavení primárních pramenů objevila fakta, která nazírána prizmatem současného dění nabývají charakter nečekaně aktuální paralely. První soutěž, pravděpodobně vůbec první architektonická soutěž na našem území, z níž nevzešel vítěz, proběhla těsně po polovině 19. století. V roce 1862 se uskutečnila další omezená soutěž, která byla završena trpkým nezdarem, když počet členů komise dalece překročil cifru zaslaných návrhů (celkem 2). Neúspěch způsobila okolnost, že nebyl stanoven žádný závazný program a vítězný projekt měl definovat samotnou ideu Národního divadla. Vzápětí si už stavební komise Sboru pro zřízení českého národního divadla vyžádala návrh pouze od jediného architekta – Josefa Zítka, který si právě získal mezinárodní renomé stavbou muzea ve Výmaru a shodou okolností se teprve pár měsíců předtím, v prosinci roku 1865, usadil v Praze. Právě ostruhy vydobyté v Německu se zdály klíčové, pro ně si ho v Praze považovali. Představitelé Sboru se na Zítka obrátili přímo, což ale vzbudilo nevoli u jeho kolegů a své návrhy přihlásili další dva architekti, Josef Niklas a Ignác Ullmann. Soutěž už tentokrát vypsána nebyla a jako záruka spravedlivého rozhodnutí měl posloužit výlučně odborný posudek od zahraničních expertů. Pro úlohu nezávislých porotců byla oslovena dvojice předních vídeňských architektů – Eduard van der Nüll a August Siccard von Siccardsburg – v jejichž studiu byl Zítek dříve zaměstnán. Odborná expertiza vyzněla jednoznačně ve prospěch jejich bývalého zaměstnance. Do vypršení časové lhůty zaslali Niklas i Ullmann své příspěvky, zatímco Zítkův návrh si přišli členové Sboru prohlédnout do architektova ateliéru osobně. Projekty byly posléze vystaveny na Staroměstské radnici a dobrozdání vídeňských architektů bylo v plné šíři otištěno v Národních listech. Tím bylo transparentnosti učiněno za dost. Zítek byl vítězem od začátku.

Budování mýtu nemusí odpovídat historickým skutečnostem, ačkoliv objektivní pravdou se ohání leckdo. Dějiny píší vítězové – a to představitelé Národní knihovny dobře vědí.

Umístění v soutěži:

1. místo

FUTURE SYSTEMS, Velká Británie

2. místo

Carmody Groarke, Ltd., Velká Británie

3. místo

HŠH architekti, s. r. o., ČR

4. místo

EMERGENT Tom Wiscombe, LLC, Mona Marbach Architect, USA, Kalifornie

5. místo

John Reed Architecture, PC, Sage and Coombe Architects, LLP, USA, New York

6. – 8. místo (a)

MVMarchitekt + Starkearchitektur, Německo

6. – 8. místo (b)

DR_D, Německo

6. – 8. místo (c)

Holzer Kobler Architekturen GmbH, Švýcarsko