Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Žili obří vombati v norách?

 |  14. 6. 2007
 |  Vesmír 86, 341, 2007/6

Dnešní tři druhy zavalitých vačnatců vombatů z Austrálie měly kdysi bohaté příbuzenstvo. Někteří vyhynulí vombati byli oproti dnešním poloviční, jiní zas patřili mezi obry. Dnešní vombati váží 25-40 kg, jsou dlouzí 90–110 cm a vysocí asi 40 cm, kdežto jejich pradávný příbuzný Phascolonus gigas vážil 180–250 kg, byl dlouhý kolem 165 cm a vysoký 60 cm. Odborníci se přou, zda obr žil tak jako dnešní druhy v podzemních norách, kde mohl šetřit výdaje vody i tepla a být v bezpečí před dravci. Souhrn všech poznatků z biologie vombatů spíše naznačuje, že obří vombati nory nehrabali. Nejenže jim jejich vzrůst umožňoval účinněji nakládat s teplem, ale navíc jim stále dorůstaly zuby, což znamená, že oproti svým dnešním příbuzným mnohem více spásali trávu. Museli se tedy věnovat především pastvě a na hloubení nor jim nezbýval čas. Krom toho měli asi větší domovský okrsek, ve kterém mohli mít i trvalejší zdroj vody. Průměr nory nezbytný pro objem jejich těla je stejně nemohl chránit před dravci ani jim zajistit příznivé mikroklima, zato je mohl ohrozit zavalením. Zdá se tedy, že se kdysi u vombatů žilo různě. Jenom strategie středně velkého těla v kombinaci s životem v norách se ale osvědčila a přetrvala do dnešní doby. (Mammal Rev. 31, 33–45, 2001)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se věnuje na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec, kde kromě jiného koordinuje odbornou Komisi pro ovce a kozy (Caprini) při Unii českých a slovenských zoologických zahrad.
Robovský Jan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné