Špinavé stránky čistých paliv

[…] Obnovitelným zdrojům energie se tedy v posledních letech daří lépe než kdykoli předtím. Je ale důležité uvědomit si, že zneužití alternativních paliv může mít zcela nežádoucí ekologické i ekonomické dopady. I pak mohou očekávaný přínos „zelenějších“ zdrojů energie částečně nebo úplně vymazat. Aby totiž nabídka surovin, ze kterých se alternativní paliva vyrábějí, pokryla poptávku, je potřeba rekultivovat nové a nové plochy na pěstování potřebných plodin. [Studie brazilské univerzity v Sao Paulu z února 2007] … upozorňuje na nutnost rozšíření brazilských ploch pro pěstování cukrové třtiny na výrobu etanolu ze současných 5,4 milionu hektarů na třicet milionů hektarů. Protože ale mnohé země nemají možnost použít na rekultivaci stávající pastviny, kácejí se nesčetné hektary lesů a deštných pralesů. Což v konečném důsledku pozitivní vliv na životní prostředí nemá. Například v Indonésii jsou celé ostrovy v plamenech. Farmáři totiž vypalováním získávají půdu pro pěstování palmového oleje, který je základní surovinou potřebnou k výrobě alternativního paliva pro dieselové motory, tzv. bionafty. Bionafta je čistě spalovaná, tedy ekologická pohonná látka. Vypalování lesů ovšem čistým spalováním nazvat nelze. […] Výčet škod, které ohně působí, pochopitelně nekončí u zdravotních problémů místních obyvatel a hynoucí ohrožené fauny. Uhlík, po staletí uchovávaný v biomase tropického lesa, se spalováním uvolňuje do vzduchu. […] z tohoto pohledu „čistší“ energie globální oteplování spíše urychlují. […] a zdaleka nejde jen o oblast jihovýchodní Asie. Největší stát Jižní Ameriky, Brazílie, je sice v nahrazování fosilních paliv etanolem považován za vzor, i tam má ale čistší energie svoji stinnou stránku. Na etanol se Brazílie zaměřuje již od poloviny 70. let, kdy ji, podobně jako většinu západních států postihla první ropná krize. A nyní je to jediná země na světě, kde biopaliva úspěšně konkurují klasickým palivům z neobnovitelných zdrojů. Po slibných začátcích se ale objevily nedostatky. „Třtina je pěstovaná na nejlepších půdách, produkce je dotovaná státem a nahrazuje na polích plodiny, které živily lidi. Drobní zemědělci nemohou konkurovat velkopěstitelům třtiny a stávají se bezzemky, dochází tak k polarizaci bohatých a chudých,“ uvádí například studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Ohrožená planeta na prahu 21. století. Přitom se samozřejmě rozšiřují i plochy potřebné pro pěstování třtiny. A jak jinak by Brazilci zvyklí na extenzivní typ zemědělství zvětšovali svá pole, než kácením deštných pralesů… Podle vědců z Carnegieho institutu ve Washingtonu postupuje v Brazílii likvidace deštných pralesů až dvakrát rychleji, než se dosud předpokládalo. Výroba etanolu na tom má významný podíl.

„Buďme nemilosrdně upřímní. Podpora alternativních paliv způsobí životnímu prostředí významné změny,“ řekl deníku The Wall Street Journal Sean Darby, analytik společnosti Nomura International. Darby se nejvíce obává zátěže na zdroje pitné vody, kterou zvýšená produkce energetických plodin způsobí. Voda, jak říká, je „stejně drahocenná“ jako ropa. A tento typ extenzivního zemědělství jí spotřebuje obrovské množství.

Za účelem pěstování surovin pro výrobu biopaliv kácí lesy také třeba Kanada či Malajsie. […] v Mexiku kvůli zvýšené poptávce po kukuřici, ze které vyrábí etanol také třeba USA, logicky dochází k růstu ceny této plodiny. Chudí Mexičané, tedy zhruba polovina populace, tak čelí téměř existenčnímu problému, protože jejich jídelníček je postaven právě na kukuřici. […] Více se samozřejmě neplatí jen za kukuřici. Například za loňský rok se světová cena palmového oleje zvýšila o více než 30 procent. Příčinu lze opět najít ve zvýšené poptávce po bionaftě. Nechci nikoho odrazovat od používání tzv. ekologických paliv. Čím šetrněji se každý z nás k životnímu prostředí chová, tím lépe. Tyto řádky jen upozorňují na některé jejich neoddiskutovatelné stinné stránky, kterým média příliš prostoru nedopřávají.