Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Platit za vědecký článek má autor, nikoli čtenář

 |  10. 5. 2007
 |  Vesmír 86, 274, 2007/5

Skupina 14 000 vědců a 500 organizací požádala Evropskou komisi pro vědu, tedy jejího komisaře Janeze Potočnika, aby byla radikálně změněna publikační politika vědeckých studií. Za současného stavu vydavatelé vyžadují od autorů poplatek („page charge“), přitom časopis vydávají za předplatné. Už to dospělo i k nám – autor většinou platí z grantu. Skupina těch 14 000 vědců chce, aby byla možnost publikovat on line za poplatek (placený převážně z grantu) a zároveň aby články on line časopisu (Plos, Public Library of Science) byly na internetu dostupné zdarma. To by vedlo k likvidaci evropského publikačního byznysu s ročním obratem 3 miliardy eur. Vydavatelé intenzivně protestují, a tak Evropská komise pro vědu na návrh nepřistoupila. Tlak vědců vyžadujících „volný přístup k informacím zadarmo“ však trvá. (Science 315, 1065, 2007)

Vratislav Schreiber

Poznámka redakce: Abychom si byli vědomi rozměru problému open access publikací: Asi 90 % všech vědeckých časopisů je dnes dostupných on line. Většinou za předplatné. Existuje kolem 2000 vydavatelů vědeckých časopisů, kteří ročně publikují kolem 1,4 milionu článků. Přitom 780 těchto vydavatelů je v zemích EU a vydávají 49 % vědeckých časopisů. Přímo v Unii zaměstnávají nějakých 36 000 lidí. (Citováno dle Communication from the Commission to the European Parliament, the Council and the European Economic and Social Committee on Scientific Information in Digital Age: Access, Dissemination and Preservation, SEC(2007)181.)

Vydavatelé se samozřejmě bojí o své příjmy. Jejich obava o to, že bude podkopán systém odborných recenzí, zní některým uším nevěrohodně, ale vydavatelé argumentují, že garantováním kvality časopisu dodávají značnou hodnotu výzkumu. Někteří vydavatelé však vzali vážně argument, že by vědecké články měly být volně dostupné, a experimentují s různými systémy (např. „autor platí“ publikaci v tištěném časopise a zároveň zajišťuje její on line dostupnost). To je model, který přesunuje náklady na tisk ze čtenáře na autora. Kdo ale je pak odpovědný za publikovaný materiál a jeho uchovávání?

Americké Federální ústavy zdraví (National Institutes of Health) požadují po vědcích, aby dobrovolně zpřístupňovali své publikace on line. Zákon, který by to činil povinným pro výzkum placený z peněz daňových poplatníků, byl pozastaven Kongresem.

Angelo Borrego z Barcelonské univerzity mluví o „syndromu Jekylla a Hyda“, totiž že se vědci chovají jinak v roli čtenářů než v roli autorů. Jako čtenáři chtějí mít hledanou práci volně přístupnou on line, jako autoři však většinou dávají přednost tradiční publikaci. Uváděli mj. tyto důvody: a) kolegové nepublikují v on line časopisech, b) on line časopisy mají menší impakt faktor, c) publikace v on line časopisech sníží jejich šanci na získání trvalého místa na univerzitě. (Science 315, 1479, 2007)

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorech

Ivan Boháček

Vratislav Schreiber

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...