Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Lednický minaret a mračna bodů

 |  10. 5. 2007
 |  Vesmír 86, 304, 2007/5

Vypráví se, že velký mecenáš umění Alois Josef I. z Lichtenštejna pojal myšlenku postavit Lednickým nový kostel na místě chátrajícího Obecního domu. Proti jeho záměru se prý mezi poddanými zvedl odpor a pobouřený kníže se rozhodl vystavět mešitu s minaretem. Obecní dům nechal jen opravit.

Na podzim roku 1797 se v lednickém zámeckém parku začaly kopat základy. Jáma byla hluboká přes tři metry a zabírala plochu asi 180 m2. Do jejího dna se velkým bucharem zatlouklo na 500 olšových pilot, dlouhých pět a půl metru a zakončených okovaným hrotem. Vznikl jakýsi „kartáč“, který byl propojen roštem 48 řad dubových trámů směřujících severojižním směrem a další vrstvou téhož počtu kladenou kolmo na ně. Pak teprve následovala kamenná základová a izolační deska. Proč to všechno? Stavba byla budována na nestabilním pískovém podloží v nivě řeky Dyje. Mešita i minaret (vysoký skoro 60 m) byly dokončeny v létě roku 1804 nákladem téměř milionu zlatých. Budova minaretu se skládá z dvoupodlažní „mešity“ a věže, vycházející z jejího středu. Přízemí mešity má obvodovou arkádu, ve středu je vstup na točité schodiště, vedoucí do patra a dále do věže. V patře je osm průchozích místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum lichtenštejnských exotických sbírek. Věž má tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší vede 302 schodů. Kníže byl nadšen, projektanta a stavitele Josefa Hardtmutha odměnil tisícem zlatých navíc. 1)

Lednický minaret dnes

Stabilita objektu se zhoršovala, proto byl celý poměrně nedávno staticky zajištěn novými základy pod sklepem a stažením arkády. Poruchy zavinila regulace řeky Dyje v minulém století a následující pokles hladiny spodní vody. S ničím takovým původní založení nepočítalo. Dnes je stav stabilizovaný a trhliny z doby před zajištěním se sanují a sledují.

Minaret stojí v lednickém zámeckém parku, který je součástí Lednicko-valtického areálu, zařazeného do Fondu světového kulturního dědictví (UNESCO). „Hlavní věž vyžaduje obnovu, která zastaví nebo výrazně zpomalí erozi kamene,“ vysvětluje Petr Všetečka z ateliéru Transat architekti, fi rmy, která projekt obnovy lednického minaretu připravuje, a pokračuje: „Jejími příčinami jsou nefunkční nebo zcela chybějící povrchové úpravy vnějšku věže a řada nevhodných oprav materiály tvrdšími, než je původní kámen. K rychlé degradaci kamene přispívá i architektonické řešení ochozů, z nichž vzlíná vlhkost z dešťových a sněhových srážek do kamenného zdiva věže. Stav atikových věžic je na hranici bezpečnosti, neboť se místy samovolně rozpadají. Příčiny jsou podobné jako u hlavní věže, ale největším problémem je koroze vnitřních ocelových spojů kamene, která je zdrojem celkových tvarových deformací tří věžic.“

Mračna bodů

Dříve než se architekti začnou zamýšlet nad možnostmi obnovy nějaké stavby, potřebují mít k dispozici přesná a podrobná data. Podobají se lékařům, kteří připravují složitou operaci (viz Vesmír 85, 220, 2006/4).

„Koncem roku 2005 nás oslovil ateliér Transat, abychom posoudili použitelnost metody pozemního laserové skenování a pozemní fotogrammetrie 2) pro prostorové zaměření interiérů a exteriéru lednického minaretu,“ vysvětluje Miloš Tejkal z fi rmy Geodis Brno, s. r. o., a dodává: „Po počátečním váhání, zda bude náš přístroj pro neobvyklý objekt vhodný, jsme se rozhodli zakázku přijmout a realizovat.“

Výsledný produkt brněnského Geodisu obsahoval půdorysy všech podlaží minaretu, svislé řezy celou stavbou, vektorové pohledy na fasády včetně věže, trojrozměrný model objektu, snímky v kolmém pohledu na fasády a věž, stropy, podloubí a schematické znázornění deformací objektu i odklonu věže od ideálního svislého směru. Ten činil u vrcholu věže přibližně 7 cm, pokles středu minaretu oproti arkádě („zaboření“ do země) byl asi 8 cm.

Lednická budoucnost

„Zaměření a virtuální model slouží nám projektantům jako podklad pro vytváření klasických papírových výkresů, podle kterých se na stavbě bude pracovat,“ upřesňuje Petr Všetečka a líčí, co se v Lednici děje a bude dít: „Další zde použitou zajímavou metodou je stratigrafie (viz Vesmír 82, 676, 2003/12). To se pod mikroskopem zkoumají mikronábrusy omítek a nátěrů, abychom zjistili původní podobu povrchu (a nánosy pozdějších nepůvodních vrstev, které mohou hodně napovědět o vývoji objektu) včetně materiálového složení, barevnosti, granulometrie. Právě probíhá výběrové řízení na dodavatele oprav vrchní poloviny věže. Vše fi nancuje stát prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a Národního památkového ústavu. Zároveň pokračují průzkumné práce v mešitě, především průzkumy dekorativních výmaleb interiérů i exteriéru, průzkum krovu, stropů a střechy.“

„Přes nízké teploty při měření a namáhavé vynášení měřicí aparatury po 302 schodech až k vrchnímu ochozu minaretu patřily práce v Lednicko-valtickém areálu pokrytém sněhem a ledem k tomu příjemnějšímu, co nás během měřického roku potkává. Genius loci tohoto místa je nesporný a nezbývá než vyslovit uznání citlivému přístupu jeho stavitelů,“ uzavírá Miloš Tejkal.

Poznámky

1) Josef Hardtmuth (1758–1816). Skoro se nabízí cimrmanovské srovnání. Hardtmuth byl zednický přidavač, polír, knížecí dvorní stavitel a architekt, objevil nový způsob sušení sladu, nově zkonstruoval pec na pálení cihel, vyrobil umělý kámen a umělou pemzu, nejznámější je však jeho moderní tužka (KOH-I-NOR L. & C. Hardtmuth).
2) Fotogrammetrie se zabývá rekonstrukcí tvarů, měřením rozměrů a určováním polohy fotografi cky zobrazených předmětů a je součástí dálkového průzkumu Země (viz Vesmír 82, 323, 2003/6). Rozlišujeme fotogrammetrii leteckou a pozemní. Před snímkováním povrchu se musí vyznačit síť bodů, které se budou geodeticky doměřovat.

LASEROVÉ SKENOVÁNÍ

kombinuje geodetické a fotogrammetrické metody. Přístroj funguje jako bezodrazový laserový dálkoměr. Vysílá do svého zorného pole tisíce laserových pulzů za vteřinu. Tyto pulzy narazí na objekt a vracejí se zpět do čidla skeneru, kde je vyhodnocena vzdálenost, kterou laserový pulz překonal. Získáme „mračno bodů“ a každý z nich obsahuje kromě prostorových informací (souřadnic XYZ) také údaj o intenzitě odrazu. Některé skenery poskytují i barevnou informaci v režimu RGB (z Red Green Blue). Mračno bodů popisuje skenovanou lokalitu po určitých defi novaných krocích.

Laserový skener je optický přístroj pracující se světlem vlnové délky asi 790 nm. Zobrazí pouze povrch objektů, které přímo „vidí“. Pří snímání složitějších tvarů se proto musí pořídit skenů více. Přístroj se přemisťuje, dokud nejsou zaznamenány všechny viditelné části předmětu. Běžně je zapotřebí osm skenovacích pozic, není však výjimkou, jestliže počet postavení skeneru roste do řádů desítek nebo stovek.

Jednotlivé skeny, které jsou pořízeny v místním souřadnicovém systému, se musí převést do jednotného souřadnicového systému. K tomu slouží speciální odrazné terče, pomocí nichž se identifi kují body v sousedících skenech, nebo identické body v překryvových částech sousedících skenů.

Systém doplňuje digitální kamera (obecně barevné čidlo, které pořídí barevné měřické snímky). Digitální obrazové čidlo i optická část kamery jsou pevně spojeny s čidlem skeneru a na základě matematicky defi nované vzájemné polohy obou čidel lze přiřadit jednotlivým laserovým bodům jejich skutečnou barvu – hodnotu RGB příslušného obrazového pixelu. Vznikne tak bodové mračno, popisující snímaný objekt prostorově i barevně.

Na počítači lze s těmito daty pracovat jako s přesnou zmenšeninou – virtuální realitou. Můžeme například měřit vzdálenosti, počítat plochy, objemy, generovat vrstevnice, pořídit libovolné řezy, vytvořit vektorový model.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Technické vědy
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...