Lednický minaret a mračna bodů
| 10. 5. 2007Vypráví se, že velký mecenáš umění Alois Josef I. z Lichtenštejna pojal myšlenku postavit Lednickým nový kostel na místě chátrajícího Obecního domu. Proti jeho záměru se prý mezi poddanými zvedl odpor a pobouřený kníže se rozhodl vystavět mešitu s minaretem. Obecní dům nechal jen opravit.
Na podzim roku 1797 se v lednickém zámeckém parku začaly kopat základy. Jáma byla hluboká přes tři metry a zabírala plochu asi 180 m2. Do jejího dna se velkým bucharem zatlouklo na 500 olšových pilot, dlouhých pět a půl metru a zakončených okovaným hrotem. Vznikl jakýsi „kartáč“, který byl propojen roštem 48 řad dubových trámů směřujících severojižním směrem a další vrstvou téhož počtu kladenou kolmo na ně. Pak teprve následovala kamenná základová a izolační deska. Proč to všechno? Stavba byla budována na nestabilním pískovém podloží v nivě řeky Dyje. Mešita i minaret (vysoký skoro 60 m) byly dokončeny v létě roku 1804 nákladem téměř milionu zlatých. Budova minaretu se skládá z dvoupodlažní „mešity“ a věže, vycházející z jejího středu. Přízemí mešity má obvodovou arkádu, ve středu je vstup na točité schodiště, vedoucí do patra a dále do věže. V patře je osm průchozích místností s orientální výzdobou, které sloužily jako muzeum lichtenštejnských exotických sbírek. Věž má tři vyhlídkové ochozy, na nejvyšší vede 302 schodů. Kníže byl nadšen, projektanta a stavitele Josefa Hardtmutha odměnil tisícem zlatých navíc. 1)
Lednický minaret dnes
Stabilita objektu se zhoršovala, proto byl celý poměrně nedávno staticky zajištěn novými základy pod sklepem a stažením arkády. Poruchy zavinila regulace řeky Dyje v minulém století a následující pokles hladiny spodní vody. S ničím takovým původní založení nepočítalo. Dnes je stav stabilizovaný a trhliny z doby před zajištěním se sanují a sledují.Minaret stojí v lednickém zámeckém parku, který je součástí Lednicko-valtického areálu, zařazeného do Fondu světového kulturního dědictví (UNESCO). „Hlavní věž vyžaduje obnovu, která zastaví nebo výrazně zpomalí erozi kamene,“ vysvětluje Petr Všetečka z ateliéru Transat architekti, fi rmy, která projekt obnovy lednického minaretu připravuje, a pokračuje: „Jejími příčinami jsou nefunkční nebo zcela chybějící povrchové úpravy vnějšku věže a řada nevhodných oprav materiály tvrdšími, než je původní kámen. K rychlé degradaci kamene přispívá i architektonické řešení ochozů, z nichž vzlíná vlhkost z dešťových a sněhových srážek do kamenného zdiva věže. Stav atikových věžic je na hranici bezpečnosti, neboť se místy samovolně rozpadají. Příčiny jsou podobné jako u hlavní věže, ale největším problémem je koroze vnitřních ocelových spojů kamene, která je zdrojem celkových tvarových deformací tří věžic.“
Mračna bodů

„Koncem roku 2005 nás oslovil ateliér Transat, abychom posoudili použitelnost metody pozemního laserové skenování a pozemní fotogrammetrie 2) pro prostorové zaměření interiérů a exteriéru lednického minaretu,“ vysvětluje Miloš Tejkal z fi rmy Geodis Brno, s. r. o., a dodává: „Po počátečním váhání, zda bude náš přístroj pro neobvyklý objekt vhodný, jsme se rozhodli zakázku přijmout a realizovat.“
Výsledný produkt brněnského Geodisu obsahoval půdorysy všech podlaží minaretu, svislé řezy celou stavbou, vektorové pohledy na fasády včetně věže, trojrozměrný model objektu, snímky v kolmém pohledu na fasády a věž, stropy, podloubí a schematické znázornění deformací objektu i odklonu věže od ideálního svislého směru. Ten činil u vrcholu věže přibližně 7 cm, pokles středu minaretu oproti arkádě („zaboření“ do země) byl asi 8 cm.
Lednická budoucnost

„Přes nízké teploty při měření a namáhavé vynášení měřicí aparatury po 302 schodech až k vrchnímu ochozu minaretu patřily práce v Lednicko-valtickém areálu pokrytém sněhem a ledem k tomu příjemnějšímu, co nás během měřického roku potkává. Genius loci tohoto místa je nesporný a nezbývá než vyslovit uznání citlivému přístupu jeho stavitelů,“ uzavírá Miloš Tejkal.
Poznámky
LASEROVÉ SKENOVÁNÍ
kombinuje geodetické a fotogrammetrické metody. Přístroj funguje jako bezodrazový laserový dálkoměr. Vysílá do svého zorného pole tisíce laserových pulzů za vteřinu. Tyto pulzy narazí na objekt a vracejí se zpět do čidla skeneru, kde je vyhodnocena vzdálenost, kterou laserový pulz překonal. Získáme „mračno bodů“ a každý z nich obsahuje kromě prostorových informací (souřadnic XYZ) také údaj o intenzitě odrazu. Některé skenery poskytují i barevnou informaci v režimu RGB (z Red Green Blue). Mračno bodů popisuje skenovanou lokalitu po určitých defi novaných krocích.Laserový skener je optický přístroj pracující se světlem vlnové délky asi 790 nm. Zobrazí pouze povrch objektů, které přímo „vidí“. Pří snímání složitějších tvarů se proto musí pořídit skenů více. Přístroj se přemisťuje, dokud nejsou zaznamenány všechny viditelné části předmětu. Běžně je zapotřebí osm skenovacích pozic, není však výjimkou, jestliže počet postavení skeneru roste do řádů desítek nebo stovek.
Jednotlivé skeny, které jsou pořízeny v místním souřadnicovém systému, se musí převést do jednotného souřadnicového systému. K tomu slouží speciální odrazné terče, pomocí nichž se identifi kují body v sousedících skenech, nebo identické body v překryvových částech sousedících skenů.
Systém doplňuje digitální kamera (obecně barevné čidlo, které pořídí barevné měřické snímky). Digitální obrazové čidlo i optická část kamery jsou pevně spojeny s čidlem skeneru a na základě matematicky defi nované vzájemné polohy obou čidel lze přiřadit jednotlivým laserovým bodům jejich skutečnou barvu – hodnotu RGB příslušného obrazového pixelu. Vznikne tak bodové mračno, popisující snímaný objekt prostorově i barevně.
Na počítači lze s těmito daty pracovat jako s přesnou zmenšeninou – virtuální realitou. Můžeme například měřit vzdálenosti, počítat plochy, objemy, generovat vrstevnice, pořídit libovolné řezy, vytvořit vektorový model.
Ke stažení
článek ve formátu pdf [237,04 kB]
O autorovi
Stanislav Vaněk
