Může počítač diagnostikovat schizofrenii?

Raymond Deicken se spolupracovníky z Kalifornské univerzity v San Francisku zjistil, že N-acetylaspartát (NAA, jedna z excitačních aminokyselin) je v talamu mozků osob trpících schizofrenií ve srovnání se zdravými snížena. Nespokojili se s významem tohoto nálezu pro základní výzkum a vypracovali metodu, která může v praxi pomoci při diagnostice schizofrenie. Využili zobrazování mozku magnetickou rezonancí a měřili koncentraci NAA v 18 místech thalamu. Antony Browne ze Surreyské univerzity ve Velké Británii analyzoval výsledky tohoto měření pomocí modelové neuronální sítě a aplikoval program, který zpracovává informaci tak, že se sám „učí“ hledat určitý modelový „vzor“, který se opakuje ve velkém množství dat podobným způsobem, jako to dělají neurony v mozku. Browne „trénoval“ svůj model neuronové sítě na měřeních získaných u 17 zdravých dobrovolníků. Neuronová síť měla hledat „vzory“, které byly shodné s „vzory“ nacházenými u nemocných, a odlišovat je od těch, které byly registrovány u zdravých. Celý experiment pak opakoval osmnáctkrát, přičemž vždy vynechal jednu z osob celého souboru vyšetřených. Program diagnostikoval nemocné se stoprocentní spolehlivostí.

Browne našel dvě oblasti talamu, které nejlépe rozlišovaly zdravé od nemocných: pravé mediodorzální jádro talamu a pulvinar. Jde o oblasti, které přijímají senzorické informace a posílají je do prefrontální mozkové kůry. O její funkci se ví, že je při schizofrenii porušena.

Tyto výsledky byly předneseny na konferenci o počítačové inteligenci v kanadském Vancouveru v červenci 2006. (sec. New Scientist 191, No 2562, s. 28, 2006)