Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Proces probíhající od nejstarších období po dnešek

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 808, 2007/12

David Vilímek, maky@seznam.cz

Pevná tělesa sluneční soustavy v zásadě vznikala z jednoho typu zdrojových hornin, které byly blízké uhlíkatým chondritům. Planety zemského typu byly tedy zpočátku jakýmisi slepenci shluku balvanů, kusů planetek, mezihvězdného prachu a dalších materiálů. Po protavení klesaly těžší prvky do nitra planety a vytvořila se dnešní koncentrická stavba (viz Vesmír 77, 85, 1998/2; 77, 89, 1998/2).

Země se pak dál vyvíjela procesy souvisejícími s hlubinnou tektonikou, pohybem kontinentů a rovněž různými formami přenosu tepla a materiálů z hlubších částí pláště. Ložiska nerostných surovin a rud vznikala řadou mechanizmů. Pro starší období vývoje Země jsou charakteristická zejména některá ložiska železných rud, zlata a uranu. Největší světová ložiska železa vznikala podél mořských břehů a lagun jako páskované rudy (ty se vyznačují střídáním víceméně paralelních pásků, lišících se strukturou, barvou i velikostí zrn nebo mineralogickým složením). Jihoafrická ložiska zlata a uranu zase vznikala v prostředí velkých říčních delt.

Od té doby až do dneška pokračuje proces diferenciace, při kterém vznikají další typy ložisek. Například většina rudních ložisek Českého masivu jsou hydrotermální ložiska související s variskou orogenezí, která proběhla před zhruba 350–270 miliony let. Při hydrotermálním procesu dochází k loužení stopových prvků z okolních hornin a jejich koncentraci na nějaké vhodné fyzikálně-chemické bariéře, třeba v místech, kde klesá tlak či teplota nebo se vyskytují horniny s obsahem kalcitu či grafitu.

Hlavní variská fáze vzniku ložisek však byla následována dalšími, dílčími ložiskovými fázemi. Dobře patrné to je zejména u významného ložiska uranových rud v okolí Hamru s potenciálními zásobami až 115 tisíc tun uranu. Toto ložisko je vázáno na křídové vrstvy s příměsí organické hmoty. Zdrojem uranu jsou okolní, zejména vulkanické horniny, odkud byl uran (ale také zirkonium a další prvky) vyloužen, a posléze sorbován či redukován organickou hmotou.

V zásadě můžeme říct, že proces tvorby rudních ložisek je kontinuální a pokračuje od nejstarších geologických období až po dnešek. Probíhá však v epizodách, které souvisejí s vyššími teplotními toky a tektonickými fázemi. V zásadě jde o to, aby horninový masiv byl nějak rozpukán, aby umožnil přístup vody a aby v daném místě existoval nějaký zdroj tepla, který nastartuje oběh vod. Pak dojde k již zmíněným procesům loužení a srážení prvků.

Kromě toho rovněž existují další mechanizmy vzniku ložisek, které souvisejí např. s vývojem žulových masivů a koncentrací prvků, jako jsou vzácné zeminy, do pegmatitových žil, nebo skupiny ložisek vázaných na procesy v magmatu. V teplém a vlhkém prostředí se rovněž významně uplatňují zvětrávací procesy, které vytvářejí ložiska například hliníkových rud.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné