Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Proces probíhající od nejstarších období po dnešek

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 808, 2007/12

David Vilímek, maky@seznam.cz

Pevná tělesa sluneční soustavy v zásadě vznikala z jednoho typu zdrojových hornin, které byly blízké uhlíkatým chondritům. Planety zemského typu byly tedy zpočátku jakýmisi slepenci shluku balvanů, kusů planetek, mezihvězdného prachu a dalších materiálů. Po protavení klesaly těžší prvky do nitra planety a vytvořila se dnešní koncentrická stavba (viz Vesmír 77, 85, 1998/2; 77, 89, 1998/2).

Země se pak dál vyvíjela procesy souvisejícími s hlubinnou tektonikou, pohybem kontinentů a rovněž různými formami přenosu tepla a materiálů z hlubších částí pláště. Ložiska nerostných surovin a rud vznikala řadou mechanizmů. Pro starší období vývoje Země jsou charakteristická zejména některá ložiska železných rud, zlata a uranu. Největší světová ložiska železa vznikala podél mořských břehů a lagun jako páskované rudy (ty se vyznačují střídáním víceméně paralelních pásků, lišících se strukturou, barvou i velikostí zrn nebo mineralogickým složením). Jihoafrická ložiska zlata a uranu zase vznikala v prostředí velkých říčních delt.

Od té doby až do dneška pokračuje proces diferenciace, při kterém vznikají další typy ložisek. Například většina rudních ložisek Českého masivu jsou hydrotermální ložiska související s variskou orogenezí, která proběhla před zhruba 350–270 miliony let. Při hydrotermálním procesu dochází k loužení stopových prvků z okolních hornin a jejich koncentraci na nějaké vhodné fyzikálně-chemické bariéře, třeba v místech, kde klesá tlak či teplota nebo se vyskytují horniny s obsahem kalcitu či grafitu.

Hlavní variská fáze vzniku ložisek však byla následována dalšími, dílčími ložiskovými fázemi. Dobře patrné to je zejména u významného ložiska uranových rud v okolí Hamru s potenciálními zásobami až 115 tisíc tun uranu. Toto ložisko je vázáno na křídové vrstvy s příměsí organické hmoty. Zdrojem uranu jsou okolní, zejména vulkanické horniny, odkud byl uran (ale také zirkonium a další prvky) vyloužen, a posléze sorbován či redukován organickou hmotou.

V zásadě můžeme říct, že proces tvorby rudních ložisek je kontinuální a pokračuje od nejstarších geologických období až po dnešek. Probíhá však v epizodách, které souvisejí s vyššími teplotními toky a tektonickými fázemi. V zásadě jde o to, aby horninový masiv byl nějak rozpukán, aby umožnil přístup vody a aby v daném místě existoval nějaký zdroj tepla, který nastartuje oběh vod. Pak dojde k již zmíněným procesům loužení a srážení prvků.

Kromě toho rovněž existují další mechanizmy vzniku ložisek, které souvisejí např. s vývojem žulových masivů a koncentrací prvků, jako jsou vzácné zeminy, do pegmatitových žil, nebo skupiny ložisek vázaných na procesy v magmatu. V teplém a vlhkém prostředí se rovněž významně uplatňují zvětrávací procesy, které vytvářejí ložiska například hliníkových rud.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné