Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Proces probíhající od nejstarších období po dnešek

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 808, 2007/12

David Vilímek, maky@seznam.cz

Pevná tělesa sluneční soustavy v zásadě vznikala z jednoho typu zdrojových hornin, které byly blízké uhlíkatým chondritům. Planety zemského typu byly tedy zpočátku jakýmisi slepenci shluku balvanů, kusů planetek, mezihvězdného prachu a dalších materiálů. Po protavení klesaly těžší prvky do nitra planety a vytvořila se dnešní koncentrická stavba (viz Vesmír 77, 85, 1998/2; 77, 89, 1998/2).

Země se pak dál vyvíjela procesy souvisejícími s hlubinnou tektonikou, pohybem kontinentů a rovněž různými formami přenosu tepla a materiálů z hlubších částí pláště. Ložiska nerostných surovin a rud vznikala řadou mechanizmů. Pro starší období vývoje Země jsou charakteristická zejména některá ložiska železných rud, zlata a uranu. Největší světová ložiska železa vznikala podél mořských břehů a lagun jako páskované rudy (ty se vyznačují střídáním víceméně paralelních pásků, lišících se strukturou, barvou i velikostí zrn nebo mineralogickým složením). Jihoafrická ložiska zlata a uranu zase vznikala v prostředí velkých říčních delt.

Od té doby až do dneška pokračuje proces diferenciace, při kterém vznikají další typy ložisek. Například většina rudních ložisek Českého masivu jsou hydrotermální ložiska související s variskou orogenezí, která proběhla před zhruba 350–270 miliony let. Při hydrotermálním procesu dochází k loužení stopových prvků z okolních hornin a jejich koncentraci na nějaké vhodné fyzikálně-chemické bariéře, třeba v místech, kde klesá tlak či teplota nebo se vyskytují horniny s obsahem kalcitu či grafitu.

Hlavní variská fáze vzniku ložisek však byla následována dalšími, dílčími ložiskovými fázemi. Dobře patrné to je zejména u významného ložiska uranových rud v okolí Hamru s potenciálními zásobami až 115 tisíc tun uranu. Toto ložisko je vázáno na křídové vrstvy s příměsí organické hmoty. Zdrojem uranu jsou okolní, zejména vulkanické horniny, odkud byl uran (ale také zirkonium a další prvky) vyloužen, a posléze sorbován či redukován organickou hmotou.

V zásadě můžeme říct, že proces tvorby rudních ložisek je kontinuální a pokračuje od nejstarších geologických období až po dnešek. Probíhá však v epizodách, které souvisejí s vyššími teplotními toky a tektonickými fázemi. V zásadě jde o to, aby horninový masiv byl nějak rozpukán, aby umožnil přístup vody a aby v daném místě existoval nějaký zdroj tepla, který nastartuje oběh vod. Pak dojde k již zmíněným procesům loužení a srážení prvků.

Kromě toho rovněž existují další mechanizmy vzniku ložisek, které souvisejí např. s vývojem žulových masivů a koncentrací prvků, jako jsou vzácné zeminy, do pegmatitových žil, nebo skupiny ložisek vázaných na procesy v magmatu. V teplém a vlhkém prostředí se rovněž významně uplatňují zvětrávací procesy, které vytvářejí ložiska například hliníkových rud.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...