Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

Muňka byla na člověka přenesena z goril

 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 753, 2007/12

Veš muňka (Pthirus pubis), známá spíše pod lidovým názvem „filcka“, je drobný parazitující hmyz z řádu vší (Anoplura). Žije v ochlupení zevního genitálu, méně často ve vousech, podpaží, obočí či řasách, nikoliv však ve vlasech. Onemocnění, které způsobuje, se nazývá pediculosis pubis a patří mezi choroby přenášené pohlavním stykem.

Životní cyklus muňky je rychlý. Samičky žijí asi 3 týdny a za tuto dobu snesou 20–40 vajíček. Z nich se za 7 dní vylíhnou larvy, které po 14 dnech dospívají. Samička, přichycená ke kořeni chlupu, klade pevně lpějící vajíčka (hnidy), která postupně odrůstají s chlupem. Samička muňky je velká 1,5–2 mm, sameček 1–1,3 mm. Muňky se živí sáním krve hostitele. Bodnutí vši vyvolává silné svědění a rozškrabáním postižených míst lze do rány zanést druhotnou bakteriální infekci. Muňky nemohou skákat jako blechy, a tak je jejich přenos z člověka na člověka možný pouze při těsném dotyku. Nejčastěji bývají přenášeny pohlavním stykem.

Nedávné analýzy DNA muněk žijících na lidech i muněk žijících na gorilách ukázaly, že genetické rozdíly jsou mnohem menší, než se čekalo. Na základě těchto výsledků vědci usuzují, že muňky ještě před 3,3 milionu let měly stejného hostitele, kterým byl předek buď člověka, nebo gorily. Teprve potom se obě formy vší oddělily a specializovaly se na parazitování buď u lidí, nebo u goril. David Reed z Floridské univerzity v Gainesville vyslovil hypotézu, že po dlouhou dobu musely mezi člověkem a gorilou existovat těsné vztahy. Je známo, že jejich společný předek žil před 7 až 9 miliony let. K přenosu vší muněk z gorily na člověka snad mohlo docházet tak, že člověk přespával v opuštěných gorilích hnízdech, jenže muňka mimo hostitele přežívá jen 24 hodin. Přesto se zdá jen málo pravděpodobné, že by před 3 miliony let docházelo k pohlavnímu styku mezi lidmi a gorilami. (BMC Biology 2007, DOI: 10.1186/1741700757)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Patočka

Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc., (*1939) vystudoval chemii a fyziku na PřF MU v Brně. Je profesorem toxikologie na Zdravotněsociální fakultě JU v Českých Budějovicích a emeritním profesorem Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Je autorem knih Vojenská toxikologie (2004), Nutricní toxikologie (2008), spoluautor knih Doba jedová 1 a 2 (2011, 2012) a dalších.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...